Čtenář tohoto Zápisníku mi napsal: „Byl jsem na dovolené ve Francii. Neumím francouzsky, ale některá slova znám a v jídelních lístcích se docela orientuju. Tentokrát jsem ale narazil. Na lístku bylo napsáno Omelette Poulard. Dal jsem si to, protože jsem se domníval, že je to omeleta s kuřecím masem. Vím, že kuře, respektive mladá vykrmená slepice, je poulard. Tento výklad je i na internetových slovnících. Přesto v omeletě, kterou mi přinesli, žádné kuřecí maso nebylo.“
Omyl, ke kterému došlo, je snano vysvětlitelný. Někdy jde o jediné písmenko. Náš milý krajan si nevšiml, že kuře (nebo mladá slepice) se francouzsky sice řekne „pulár“, leč je-li to napsáno, pak správně zní toto slovo „poularde“. Není-li na konci „e“, jde o něco jiného, zvláště tehdy, když to slovo začíná velkým písmenem. Omeleta, kterou si náš čtenář objednal, měla na jídelním lístku být správně napsána jako L’omelette de la mère Poulard, tedy „omeleta matky Poulardové“. Ovšem v běžném provozu si zřejmě majitelé restaurací ten název zkracují. Domnívají se, že každý Francouz dobře ví, oč jde.
Kdo byla matka Poulardová? Za svobodna se jmenovala Annette Boutisut a žila v letech 1851-1931. Původně to byla hospodyně architekta Édouarda Corroyera, majitele restaurace Tête d´Or (Zlatá hlava) v městečku Mont-Saint-Michel u bretaňského pobřeží. To je ono slavné městečko na skalnatém ostrově pár set metrů od břehu, kam se dá zajet pouze při odlivu. Jak je psáno v encyklopediích, „rozdíl výšky mořské hladiny při přílivu a odlivu je cca 15 m (nejvíce v Evropě), takže buď je ostrov obklopen tekutými písky nebo vodou. Odlivem se obnažuje mořské dno do vzdálenosti 10–15 km od pobřeží”. Na 80 metrů vysoký přílivový ostrov, jemuž vévodí nádherný klášterní kostel obklopený klášterními budovami, se dá ovšem dojet po silnici, kterou s pevninou od roku 1879 spojili díky vysokému náspu.
Annette se vdala za Victora Poularda, místního pekaře. S ním pak vedla restauraci Tête d´Or a vařila v ní. Byla velice populární a všeobecně nazývaná jako Matka Poulardová. A tato ctná žena vymyslela recept na omeletu, jejímž principem je, že na másle se nejprve nechá ztuhnout dobře ušlehaný (osolený a opepřený) žloutek, ten se potom zalije ušlehanou smetanou a nakonec ušlehanými bílky (sněhem). Pánví je nutno po celou dobu opatrně pohybovat, aby se omeleta nepřipálila.