Objevil jsem na internetu velice zajímavou stránku, která se zabývá četností příjmení v České republice. Zjistíte tam, kolik lidí určitého příjmení žije v republice vůbec – a dokonce i kolik jich je v jednotlivých obcích. Vede samozřejmě Novák a Nováková. Dam Novákových je samozřejmě víc než pánů Nováků: 35 187.
Začalo mě zajímat, kolik příjmení má gastronomické kořeny. Zjistil jsem, že Kuchařů je 2555. Kuchaříků 376. Řezníků 373. Pekařů 1058. Hostinských 154. Vinařů je 142. Kam se na ně hrabe Pivec – jen 108! Příjmení Pivovarský má 13 mužů. Tlustých je 559. Také kuchyňské nádobí se objevuje často: Vařečka 515, Vidlička 258, Talíř 78, Lžíčař 43, Pekáč 51, Pekáček 23 – a dokonce Trouba sedmkrát! Večeře jsem v mnoha obměnách ani nepočítal. Jen Večeřa se zde objevuje 2120krát. Nikdo s gastronomickým příjmením však bohužel zatím do první pětadvacítky nepronikl. Musel by překonat bájnou hranici deseti tisíc.
U ženských příjmení se najdou půvabné případy. Například žen s lákavým příjmením Svíčková je v republice 56. Sekaná ani jedna. Meruňková se objevuje třiačtyřicetkrát. Bazalková ještě víckrát: 48 případů. Hodně dam se jmenuje Křenová: 507. Petrželová se objevuje ve 472 případech.
A potom jsem pronikal hlouběji do hlubin onomastiky, tedy vědy o jménech a příjmeních. Dozvěděl jsem se, že pro vznik příjmení byl důležitý rok 1786, kdy císař Josef II. vydal Patent o dědické posloupnosti. Tento panovník nařídil, že jména se nesmí svévolně měnit, jak bylo dosud zvykem, ani pozměňovat. Příjmení je od té doby dědičné, děti jsou jmenovány po otci. Účelem patentu bylo zpřesnění evidence kvůli výběru daní a vojenské povinnosti.
Takže jak je to u nás s tvorbou příjmení? Nejčastěji vznikala podle řemesla dotyčného, dále pak podle jeho bydliště (Kopečný), podle jeho vzhledu (Malý), podle původu (Němec). Ale jak vznikla některá „lahůdková“ příjmení?
V Brně prý žije 31 lidí s příjmením Tvarůžek. V celé republice je Tvarůžků 345. Dam s příjmením Tvarůžková je prý v celé republice 456, nejvíc v Ostravě: rovných padesát! V Praze znám jednu krasavici stejného jména, vůbec nevypadá jako Češka. A když už jsem u této lahůdky, pak se podívám ještě na příjmení Tvaroh: 151 lidí! A příjmení Tvarohová má 190 žen.
Bábovků je v celé republice 14. Buchtů je však daleko víc: 1813. Housků je 633. Rohlíků je 272, ale Rohlíčků 231. Lidí s příjmením Máslo je 306. Lidí s příjmením Krupička je u nás 1391, Kroupů je víc: 2713. Na paty mu šlape Smetana: 2553! Medů je 324. A Knedlíků 125. A dokonce i 16 Bramborů! Lidí s příjmením Mouka je 67, ale Moučků je 797! Polívků je sice v Brně jen 29 (nejvíc je jich kupodivu v Praze – 181!), ale zato Salátů je 14, v celé zemi 254. V Mostě žije 13 lidí s příjmením Guláš! V celé zemi je 8 mužů s příjmením Pečeně. A 548 s příjmením Pečenka. A v Ostravě je 49 lidí s příjmením Svačina. A v Praze je 57 lidí s příjmením Kaše. A víte, co je to Kyška? Inu, kyselé mléko. V celé zemi je jich osmdesát!
Že je hodně Paštiků (150), to mě nepřekvapilo. Ale že se někdo jmenuje Káva (53), to jsem nečekal. A už vůbec jsem nečekal, že se někdo jmenuje Čaj. 28 lidí!
A další příjmení související s jídlem: Sladký (929), Sladká (956), Kyselý (493), Kyselá (500), Hořký (35), Hořká (30), Slaný (488), Slaná (507), Chutný (38), Chutná (38), Pečený (271), Pečená (252).
Z pokrmů se kromě již jmenovaných nejčastěji objevuje Slanina (1069), Žemlička (817), Kobliha (404), Krupica (299) a Trubička (17), avšak jsou zde k mému příjemnému překvapení i Bigos (i když jen jeden) a Stroganov (taky jenom jeden). Hodně zastoupen je Klobása (114), nejvíc je jich v Hustopečích. Bajglů je 77.
Ale teď jsem objevil jednu raritu: Strudlové jsou sice jen tři, ale Štrůdlů je osm - a všichni v Děčíně! A to nejlepší nakonec: v této zemi žije 83 Buřtů!!!
Zelenina je hodně zastoupena. Není zde sice nikdo přímo s tímto příjmením (Jitce Zelenkové tak sice říkáme, avšak pouze neoficiálně), je zde však třeba 58 Celerů, 774 Mrkvičků, 446 Mrkvů, 329 Hrachů, 39 Koprů a 355 Kapustů! A to jsem vyškrtl Zelníčka, těch je 199. Podržte se, jsou zde dokonce i dva Mangoldové! Hodně je Okurků (v celém státě 20), ale ještě víc je Vokurků – 601! Petržela je zastoupen 413krát.
Ovoce? Absolutně nejoblíbenější je asi Hruška: žije jich u nás 5293. Švestků je 833, Melounů je 336, Melounků 74, Meruňků 38, Jahodů 1203, Borůvků rovných pět set.
Hojně jsou zastoupeny ryby: Karas (1540), Štika (479), Parma (363), Kapr (215), Ježdík (182), Piskoř (179), Hrouzek (168), Vranka (149), Pražma (91), Losos (69), Sumec (48), Drsek (45), Lín (31), Bolen (28), Okoun (22), Lipan (13), Hlavatka (9) a jeden Cejn.
Pokud jde o ptactvo, jež je většinou civilizovaného světa pokládáno za jedlé, jsou zde zastoupeni Holubi (6423), Strnadi (4424), Kohouti (3861), Bažanti (820) a Drozdi (969). Je zde rovněž Sluka (799), Křepelka (542), Husa (147) nebo Kačena (189).
Když to vezmeme z druhé strany, mužů s přijmením Nejedlý je v celé zemi 1670, Nechutných je 109, nejvíc v Plzni. Hladový je sice jen jeden (v Táboře), avšak Hladů je 146, nejvíc v Praze! Hubených je 689. Žroutů je 25, nejvíc v Litomyšli. Tento fakt není nijak překvapivý, když si uvědomíme, že 471 Čechů nese jméno Břečka, 60 je Šlichtů a 21 Dryjáků.