Na jednom jídelním lístku (v restauraci provozované na území
České republiky) jsem si přečetl, že mohu ochutnat polévku Tango. To mě
zaujalo. Nikdy jsem o polévce s takovým názvem nic neslyšel. Objednal jsem si
ji. Přínesli mi polévku s nudlemi, na první pohled se nijak nelišila od běžných
českých nudlových polévek. Nudle však byly rýžové a koření bylo asijské. Z
tohoto faktu jsem usoudil, že kuchař se zřejmě domnívá, že uvařil čínskou
polévku, jíž se říká Tang nebo Tchang, případně T´ang. Pro
pořádek je třeba dodat, že v Číně vládla v letech 618 až 907 dynastie Tang
(Tchang), od jejíhož jména byl zřejmě odvozen název polévky. Celým názvem se
jmenuje Suan-La Tang, protože jde o recept sečuánský. Základem je
obvykle kuřecí vývar, vložkou rýžové nudle. Dále by měla polévka obsahovat
kuřecí maso, čínské houby, cibuli, bambusové výhonky, vejce, zázvor, sezamový
olej, trošku kukuřičných zrnek, trošku rajčatové a sojové omáčky. Pozor však na
označení čínských polévek slovem Tong! Toto slovo neznamená nic jiného,
než spojku „s“. Jsou to prostě vývary s něčím.
Záměny slov v
názvech pokrmů jsou u nás velmi časté. Jednou jsem někde narazil na citron
zvaný Tango. Šlo samozřejmě o Tangerine, tanžerinku, druh
citrusového ovoce zvaného latinsky Reticulata, něco mezi mandarinkou a
pomerančem, s kůrou mírně načervenalou. Pozor na záměnu s podobným ovocem
zvaným Tangelo, což je další druh Reticulaty, rovněž exotické
citrusové ovoce, tentokrát něco mezi grapefruitem a pomerančem. Tangelo poznáte
podle typického výrůstku, jako kdyby na pomeranči vyrostl prst. Ale Číňané
používají slovo Tang někdy i k označení cukru.
Pikantní
historka: Pod názvem Tangerine byl v roce 2005 natočen americký film, v
němž hlavní postavou byla prostitutka „transka“, neboli muž hrající si na ženu.
Český název byl proto patřičně upraven: Transdarinka.
Když už jsme u
tanga, měl bych se zmínit také o spojitosti mezi tancem a jídlem. Tango jako
tanec přišlo z Argentiny, kde bylo považováno za stylizované předstírání
pohlavního aktu. Po roce 1910 se rozšířilo tango i do Ameriky a Evropy. Někteří
lidé dávali však tangu i určitý náboženský smysl, přirovnávali ho k tancům
bajadér neboli chrámových tanečnic v Indii. Bajadéry neboli devadasí
byly vlastně chrámové prostitutky, které však podléhaly rituálům a měly často
za úkol vzdávat čest vzácným hostům. Jacques Offenbach o bajadérách složil
operetu. Pro nás může být zajímavé, že tance bajadér byly mnohokrát spojeny s
pohoštěním, tedy jídlem. Také argentinské tango mívalo svou spojitost s
hostinami.
Mimochodem, už
v čínské éře dynastie Tchang (kdy sjednocená Čína dosáhla všeobecného rozkvětu)
byly hostiny spojeny s tancem, ba dokonce se sexuálními tanci. Každý kandidát
na vysokou funkci u dvora musel uspořádat takovou velkorysou hostinu. Hospody a
nevěstince vzkvétaly a obecná morálka zaznamenávala úpadek. Z té doby však
pochází také vynikající poezie.
Ještě k tomu
tanci. Bolero je tradiční španělský tanec, jehož moderní (velmi erotickou)
verzi má na svědomí hudební skladatel Maurice Ravel. Jmenuje se tak ale i
jablečný nápoj, podobný moštu. A další nápoje, například ledový čaj.
Zatím jsem nic
nezaslechl o pokrmech či nápojích, které by se jmenovaly valčík, slowfox,
foxtrot, jive, rumba, mambo, flamenco,
passodoble, nebo quickstep. Ale pozor na sambu! Například Sambal je
indonéská pálivá pasta používaná jako přísada do pokrmů. Základem je lisovaný
česnek, paprika, zázvor, chilli papričky, kajenský pepř a worchesterská omáčka.
Pravý Sambal obsahuje ještě rozemleté sušené krevety a tamaryšek.
Naproti tomu Sambar je indický výraz pro zvláštní druh zeleninového
pokrmu. Oba tyto výrazy tedy nemají se sambou, latinoamerickým tancem, nic
společného. Chachuka také nemá spojitost s tancem zvaným cha-cha, je to
africké jídlo – vejce s okrou, paprikovými lusky, rajčaty a cibulí. Polka
dot je anglický výraz pro puntíky – a puntíkované potraviny tak bývají
často nazývány. Název Polka však bývalo kdysi používáno i pro pokrmy,
které pocházely z Polska. Ovšem název tance Salsa je už přímo spojen s
jídlem, potažmo kořením. Tanec vznikl v Latinské Americe (je velice populární
na Kubě) a protože je opravdu „kořenitý“, dostal jméno po tamější kořeněné
omáčce. Pokud jde o ty omáčky Salsa, existuje několik druhů, například Criolla
(kreolská), Mexicana, Napoletana, Pizzaiola, ale především
Salsa Verde, italská „zelená“ omáčka z paprikových lusků, kaparů,
bazalky, česneku a sardelek. Podává se k vařenému masu, například k Bollito
Misto. Za zmínku stojí ještě italská vepřová klobása zvaná Salsiccia.
Polský Mazurek,
tradiční koláč pečený na plechu s povrchem z marmelády nebo zavařeného ovoce,
sice nemá žádnou přímou spojitost s tancem zvaným Mazurka, ale koláč i tanec
pocházejí ze stejného kraje, Mazurska, a po něm byly nazvány. Podobné je to s
čardášem. Tento název (Csardás) vznikl ze slova csárda, které
znamená „krčma“ nebo „hospoda“. Blues zase vzniklo z angického výrazu pro modrou
barvu. A ve francouzské verzi toho slova (Bleu) už najdeme spoustu
gastronomických konotací: modré sýry (Bleu d´Auvergne, Bleu de Bresse,
Bleu de Gex) nebo Cordon Bleu, což je jednak název legendární
kuchařské školy, ale také název pro „švýcarský řízek“.