Kdysi jsem napsal s Karlem Zichem píseň nazvanou Bowery Street. Zich ji potom s Pavlem Bobkem nazpíval jako duet. Myslím, že se povedla.
Dotyčnou ulici v New Yorku jsem však v době, kdy jsem ten text psal, znal pouze z filmů a knížek. Měla pověst centra houmlesáků a pouličních muzikantů. Nedávno jsem se konečně ocitl pod cedulí Bowery a byl jsem všoku: nikde žádný muzikant, zato spousta obchodů a hospod, dokonce tam stojí i moderní budova banky.
Policajt na rohu mi vysvětlil, že ulici postupně pohltila čínská čtvrť Chinatown, která začala vytlačovat i italské hospůdky z Little Italy. Ale já chtěl ochutnat něco typicky newyorského! Číňani sice nabízeli chop suey a Italové spaghetti carbonara (bohužel se smetanou), ale přestože oba pokrmy mají svůj původ v Americe, přece jen jsem odolal. Odradili mě i nadháněči před restauracemi. Šel jsem dál až tam, kde se Bowery kříží s Houston Street. A objevil jsem židovskou jídelnu Katz´s Delicatessen (založeno 1888), kde jsem si koupil vynikající pastrami, hovězí šunku. Vznikla prý kdysi v Rumunsku (jako basturma) a přes Holandsko se dostala až do USA. Dnes je to nepochybně ryze americká lahůdka. Přidal jsem ještě dvě okurky nakládané v hořčičných semínkách a pár metrů vedle u židovského pekaře Yonaha Schimmela (založeno 1905, měl za výlohou fotku s Woody Allenem, svým nejmilejším zákazníkem) jsem si koupil knish, něco mezi knedlíkem a houskou. Tuto kombinaci jsem si přinesl domů a vychutnal do posledního sousta. Ale být v New Yorku a nejíst hamburger? To přece nelze! Hledal jsem ovšem hamburger „domácí", neprefabrikovaný. Našel jsem ho až v restauraci J. B. Melon na Třetí Avenue. Musel jsem sice čekat hodinu, než se pro mne našla židle, ale stálo to za to. Útulná hospůdka ozdobená obrazy melounů se mi líbila, hamburger byl z nejkvalitnějšího masa bez kečupu a hořčice - a byl moc dobrý. Není divu, že Michelin Melona dokonce ocenil Bibem!
