Co to má znamenat? řeknete si.
Žádný strach, není to nic přehnaně oduševnělého, jmenuje se tak bůhvíproč eintopf (stamppot) zapékaný v troubě. Název prý má vyjádřit, že stejně jako filozofii, i tuto lahůdku můžete vykládat mnoha různými způsoby.
Obsahuje především brambory, ale také kousky mletého masa, cibule a mrkve, ochucuje se mletou paprikou. Některé varianty doporučují přidat jablečné pyré nebo fazole či čočku. Četl jsem dokonce recept, který doporučoval využít všechny zbytky, které zůstaly ve spíži, včetně vajec a starého chleba.
Hustá polévka se nejprve vaří, potom se v hrnci pokryje plátky brambor, posype paprikou a zapéká v troubě. Pod stejným názvem však možná najdete i čistý nákyp (gratin) z brambor a mletého masa, jemuž Američané říkají Dutch Shepherd's Pie, anglická varianta má název „hotpot". Nepleťte si ho s „hutspotem", to je jen vařené vepřové maso (obvykle bůček) a klobása či párek s bramborami a vařenou zeleninou, něco jako alsaský „choucroute".
Pokud má však „filosoof" na talíři podobu spíše polévkovou, je to holandštější. Historie vzniku této speciality se vykládá různě, nejčastěji se hovoří o 16. století, kdy občané města Leiden vyhnali ze svého území Španěly. A v táboře, který španělští vojáci narychlo opustili, našli leidenští v kotlích zbytky jakéhosi guláše. Ten jim chutnal, a tak se ho snažili napodobit. A vznikl filosoof.
Podává se obvykle v den, kdy Holanďané slaví osvobození své vlasti, tedy konkrétně v noci z druhého na třetího října. A v těchto svátečních dnech se do hrnce přidává i několik sklenek vína nebo jeneveru, holandského ginu. A když už jsem se rozepsal o holandské kuchyni, pak přidám ještě jednu radu: během své návštěvy určitě ochutnejte „pannekoeken", omelety naslano se slaninou a sýrem. To je vedle nakládaných sleďů (maatjeshaaring) jediná opravdu ryze holandská pochoutka.
Žádný strach, není to nic přehnaně oduševnělého, jmenuje se tak bůhvíproč eintopf (stamppot) zapékaný v troubě. Název prý má vyjádřit, že stejně jako filozofii, i tuto lahůdku můžete vykládat mnoha různými způsoby.
Obsahuje především brambory, ale také kousky mletého masa, cibule a mrkve, ochucuje se mletou paprikou. Některé varianty doporučují přidat jablečné pyré nebo fazole či čočku. Četl jsem dokonce recept, který doporučoval využít všechny zbytky, které zůstaly ve spíži, včetně vajec a starého chleba.
Hustá polévka se nejprve vaří, potom se v hrnci pokryje plátky brambor, posype paprikou a zapéká v troubě. Pod stejným názvem však možná najdete i čistý nákyp (gratin) z brambor a mletého masa, jemuž Američané říkají Dutch Shepherd's Pie, anglická varianta má název „hotpot". Nepleťte si ho s „hutspotem", to je jen vařené vepřové maso (obvykle bůček) a klobása či párek s bramborami a vařenou zeleninou, něco jako alsaský „choucroute".
Pokud má však „filosoof" na talíři podobu spíše polévkovou, je to holandštější. Historie vzniku této speciality se vykládá různě, nejčastěji se hovoří o 16. století, kdy občané města Leiden vyhnali ze svého území Španěly. A v táboře, který španělští vojáci narychlo opustili, našli leidenští v kotlích zbytky jakéhosi guláše. Ten jim chutnal, a tak se ho snažili napodobit. A vznikl filosoof.
Podává se obvykle v den, kdy Holanďané slaví osvobození své vlasti, tedy konkrétně v noci z druhého na třetího října. A v těchto svátečních dnech se do hrnce přidává i několik sklenek vína nebo jeneveru, holandského ginu. A když už jsem se rozepsal o holandské kuchyni, pak přidám ještě jednu radu: během své návštěvy určitě ochutnejte „pannekoeken", omelety naslano se slaninou a sýrem. To je vedle nakládaných sleďů (maatjeshaaring) jediná opravdu ryze holandská pochoutka.