Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.
Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.
Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.
30. září 2013
Článek, který vyšel před pár dny v deníku Právo, vzbudil ohromný ohlas. V článku je totiž poprvé oficiálně oznámeno založení katedry Umění gastronomie na univerzitě v Liberci. A protože jsem v článku uveden jako jeden z budoucích pedagogů, zvoní mi nepřetržitě telefon. Lidé se ptají, za jakých podmínek by mohli toto studium absolvovat. Ale to je ještě daleko, první ročník bude otevřen až za rok.
V článku je mimo jiné citován i názor mého přítele, šéfkuchaře Jaroslava Sapíka. Sapík si nemyslí, že by absolventi této univerzity měli mít větší právo vynášet konečné soudy o gastronomii než ostatní její hodnotitelé. Samozřejmě, právo hodnotit má i laik, pokud je jeho názor takto prezentován. Avšak je-li recenze prezentována jako odborné hodnocení, potom je opravdu nutné určité vzdělání. Nejde totiž jenom o chuť, jak si myslí většina lidí. Úkolem gurmet-kritika v žádném případě není hlásat do světa, co mu chutnalo a co mu nechutnalo.
„Možná by bylo dobré zaměřit se hlavně na kvalitu,“ říká potom Sapík a má pravdu: zde je možno vzít jako příklad svíčkovou na smetaně, o níž hovoří. Samozřejmě. Gurmet-kritik musí poznat, jestli je pokrm připraven z pravé svíčkové nebo falešné, jestli bylo maso správně našpikováno, jestli bylo pečeno nebo jen vařeno, jestli zelenina byla čerstvá nebo zmražená, jestli omáčka byla pasírovaná nebo rozmixovaná... Jestli je sladší více nebo méně, to už není tak důležité. Potkal jsem ovšem už několik lidí, jimž chutná více svíčková z falešné. Budiž. Ale chuť je osobní dojem, tu může mít každý člověk nastavenu jinak. Gurmet-kritik musí informovat hlavně o příčinách. A ty nerozezná bez patřičné přípravy. Proto musí studovat historii, zbožíznalství, anatomii a fyziologii zvířat, rostlinopis, chemii, ba dokonce i dietologii.
V deníku MF Dnes je na první stránce titulek, v němž se oznamuje, že v Liberci bude „studium pro gurmány“. Proboha! Gurmet-kritik nemá nic společného s gurmánem! Gurmán je žrout! V článku je spousta dalších nepřesností, včetně zkomoleniny mého jména. Přesně takové články píší novináři, jimž chybí patřičné vzdělání. Celý článek jakkby byl napsán s cílem vyvolat nevoli a zášť.
Není divu, že reakce na internetu jsou (jako vždy) plné nenávisti a závisti.