Opět a opět musím psát o rybách. A sice rybách českých, tedy sladkovodních. Provokují mě k tomu články, které čtu v českých médiích. Novináři totiž sežerou každou blbost, kterou jim PR agentury naservírují. A to mi velice vadí.
Nedávno jsme se například dozvěděli, že každý Čech (včetně nemluvňat?) sní ročně průměrně pět kilogramů ryb (loni se spotřeba snížila o dvě procenta na 5,3 kilogramu na osobu), z toho přibližně pětinu tvoří „domácí ryby“. Co se skrývá pod pojmem „domácí ryby“, to už se nedozvíme. Prozradím vám to sladké tajemství: v nedávné velekampani, kterou štědře dotovalo ministerstvo zemědělství, byl jako Ryba domácí prezentován i amur a tolstolobik.
Dále jsme se dozvěděli, že více než polovina tuzemských ryb míří na export - hlavně do Německa, Polska nebo Rakouska. Ani slovo o tom, že mezi tyto ryby patří nejen kapr, ale také lín, kterého Češi nemají rádi, kdežto Němci milují. Čechům se zdá, že lín má moc kostí – a nikdo jim to zatím nevymluvil a neukázal (například v televizi), jak se dá lín vykostit. Podobné fámy existují i o okounovi, což je podle mého názoru vůbec nejchutnější česká ryba. Okouna však na trhu téměř neseženete. Proč asi?
Češi nejčastěji kupují u stánků s káděmi živé kapry, které prodavač zabije přímo před nimi. Platí se asi 100 Kč za kg. Z průzkumu agentury GfK vyplývá, že 73% českých domácností dává o Vánocích přednost sladkovodní rybě, loni nakoupila čtvrtina českých domácností čerstvého (tedy ne mraženého) kapra s váhou kolem tří kil, objevují se však i kapři čtyřkiloví a pětikiloví. Zkušení kuchaři však tvrdí, že nejchutnější je kapří maso z ryby vážící do dvou kil.
Podle výzkumné agentury Nielsen se v českých obchodech prodá více mražených mořských ryb než ryb sladkovodních. Největší objem tvoří aljašská treska. Mezi šestici nejprodávanějších mražených celých ryb a filé patří aljašská treska, mořská štika (hejk), pangasius, makrela, losos a pstruh duhový. Pangasius a makrela se však prý v poslední době prodávají o 20% méně. Zaplaťpánbu!!! Pangasius je nejodpornější ryba na našem trhu.
Velmi zajímavá zpráva byla zaznamenána v rozhovoru s prezidentem Rybářského sdružení Janem Hůdou. Ten řekl, že v ČR existuje 350 000 registrovaných sportovních rybářů, že však téměř polovina z nich ryby nejí a úlovek vracejí do vody. Přesto se prý v Česku vyloví nejvíce sladkovodních ryb na obyvatele v Evropě, každoročně je to celkově zhruba 19 tisíc tun. Více než polovina z toho ale míří do zahraničí a díky tomu je Česko i největším evropským exportérem! Podle Hůdy například Němci jedí kapry zhruba stejně často jako my a větší poptávka je dána jen velikostí trhu. Hůda tvrdí, že kapr se u nás začal chovat už ve středověku, kdy rybníky zakládali mniši. Kapr, přivezený z Asie, jim vyhovoval, protože ho mohli jíst i v období půstu. V 16. století začala éra jihočeských (třeboňských) rybníkářů, specializovaných na kapry. Předtím byl (pro někoho možná překvapivě) nejkonzumovanější českou rybou losos! Lososů byly plné řeky, dokud se nezačaly stavět jezy a přehrady. Losos byl tehdy také nejlevnější! Losos je podle českých rybářů průmyslová ryba, na kterou dokonale pasují velkovýrobní technologie, kapr se tak dobře zpracovat nedá. Navíc déle roste. Než se dostane na talíř, trvá to i čtyři roky. U lososa je to zhruba polovina. Na druhém místě v konzumaci byl sleď, který se k nám vozil ve formě zvané „slaneček“.
Podle odborníků je rozdíl také v tom, že Češi si nezvykli jíst české ryby celoročně. Cílem propagačních kampaní (jako například letošní Ryba na talíři, do které vrazilo ministerstvo sedm milionů korun) je naučit Čechy jíst více českých ryb. To se však zatím nedaří, kampaně se míjejí účinkem. Přitom ministerstvo do rybníkářství poslalo jen za minulý rok přes 208 milionů korun dotací. Rybářské podniky si největší sumu rozebraly na zvýšení produkce, inovace a testování nových technologií.
Firma Bidvest (bývalé Nowaco) je největším dovozcem ryb do České republiky a zároveň patří mezi největší zpracovatele masa na domácím trhu. Zatím spíše hledá české rybníkáře, s nimiž by mohla na obchodu se sladkovodními rybami spolupracovat. Často se stává, že musí candáty nakupovat ve Francii nebo v Německu.
Ve Vodňanech (ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém) loni vznikl speciální typ kapra, jehož maso má hodně zdraví prospěšné omega3kyseliny. Vodňanští rybáři si dokonce nechali zaregistrovat ochrannou známku Omega3kapr. Kapr byl odchováván jinou technologií, v menší koncentraci a byl krmen krmivem na přírodní bázi s obsahem lnu a řepky. Je asi o deset procent dražší než běžný kapr. Přesto mají vodňanští experimentátoři celou produkci prodanou, jde zhruba o sto metráků každý rok.
Mimochodem: Nesnáším televizní pořady o takzvaných „sportovních rybářích“. A nesnáším „sportovní rybáře“ vůbec. Sportovní rybáři jsou ti, kteří na rozdíl od normálních rybářů ulovené ryby házejí zpátky do vody. Rybolov byl vynalezen proto, aby lidé měli co jíst. Sportovní rybolov vynalezli zamindrákovanci, kteří neumějí vítězit v běžném životě a proto musejí vítězit nad rybou, aby měli pocit, že jsou mistři.