Dnes máme dvě žhavé novinky: prvním výkřikem tohoto týdne je zpráva z německého tisku, že svou zářivou kariéru ukončil Harald Wohlfahrt, po mnoho let uznávaný jako nejlepší německý kuchař. Němci mu říkali (mají rádi Spitzname neboli přezdívky) Mozart der Kochkunst (Mozart kuchařského umění). Narodil se v roce 1955 v Loffenau a 37 let srávil jako profesionální kuchař. Jeho restaurace Schwarzwaldstube v městečku Baiersbronn-Tonbach poblíž Baden-Badenu držela 25 let (od roku 1992) tři hvězdičky Michelin. Pikantní je, že v tomto malém městečku existuje ještě jedna tříhvězdičková restaurace. A jedna jednohvězdičková!
Harald po absolvování odborné kuchařské střední školy pracoval u Williho Schwanka v dvojhvězdičkovém podniku v Baden-Badenu. V roce 1977 přešel k Eckartu Witzigmannovi do Mnichova. Witzigmann byl v té době nespornou německou jedničkou. V roce 1980 získal Harald mistrovský titul a rok pracoval u Alaina Chapela v Mionnay. Téhož roku se stal šéfkuchařem ve Schwarzwaldstube. V roce 1991 byl vyhlášen společností Gault-Millau poprvé Kuchařem roku v Německu. V roce 1994 ho americký deník New York Times zařadil mezi 10 nejlepších kuchařů světa. Jeho žáci (kteří prošli praxí v jeho restauraci) získali potom dohromady kolem 40 michelinských hvězd.
Další žhavou novinkou je zpráva, která se k nám dostala až dnes: na začátku července byl opět po několika letech otevřen Hotel de Crillon v Paříži, jeden z nejslavnějších hotelů na světě. Sláva! Hotel stojí na náměstí Concorde, na dolním konci Champs Elysées. Byl déle než čtyři roky přestavován a tedy kompletně uzavřen. Stálo to prý 400 milionů liber.
Budova byla postavena v roce 1758, ale zpočátku to bylo jen šlechtické sídlo nazvané Hôtel d'Aumont. Právě zde, v salonku Jardin d´Hiver, si v roce 1770 brala Marie Antoinette Ludvíka XV. V hale často hrávala na piáno Mozarta. A kousek odtud ji v roce 1793 sťali gilotinou.
V roce 1788 budovu koupil François Félix de Crillon a nazval ji svým jménem. Teprve v roce 1907 se Crillon stal hotelem se vším všudy. Hotel vždy přitahoval společenskou a uměleckou elitu. V roce 1914 se zde ubytoval král George V. Princezna Elizabeth tu bydlela se svým otcem Georgem VI. v roce 1938. Spali zde také Winston Churchill nebo Jackie Kennedy Onassisová. V roce 1913 zde žili Ďagilev a Stravinskij, dva měsíce zde bydlel Sir Arthur Conan Doyle, také Charlie Chaplin, Orson Welles, Andy Warhol a Madonna jsou zapsáni v knize hostů.
Potom hotel v roce 2010 koupila královská rodina Saudů a rozhodla se ho přestavět. Jen několik interiérů z 18. století bylo chráněno francouzským zákonem - především velké přijímací místnosti v přední části budovy s extravagantními zlacenými pilastry a římsami. Zbývající část budovy byla zcela zrestaurována, s mimořádnou pozorností věnovanou detailům. Je zde 124 pokojů, včetně 36 apartmá a 10 výjimečně velkých apartmánů: dva navržené Karlem Lagerfeldem. Crillon je jedinečný mezi hotely v Paříži, každá ložnice má totiž svého komorníka. Černý a bílý mramor předsálí byl nahrazen leštěným kamenem, který byl také používán na stěnách, vyřezávaných do dekorativních pilastrů a oblouků. V ložnicích je zlaté okenní kování, strop Brasserie d'Aumont je zlacený, stejně jako stojany lampy v baru Ambassadeurs a čajovna v zimní zahradě. V bazénu jsou dlaždice překryty zlatým listem. Lázně se otevírají do druhého nádvoří, což je možná nejpůsobivější část renovace. Tento prostor je nyní krásnou zahradou, do níž se vkládají stoly z nové Brasserie D'Aumont.
Součástí hotelu jsou samozřejmě i restaurace. Zcela nová Brasserie d'Aumont nabízí klasické francouzské menu, poměrně dosti drahé (steak za 60 €), avšak vynikající. Christopher Hache je mladý šéfkuchař, který pracoval už v bývalé (tříhvězdičkové) restauraci Les Ambassadeurs (šéfoval zde v osmdesátých letech legendární Christian Constant), kde je však nyní bar. V hotelu je rovněž nová restaurace L'Écrin, která má pouze 22 židlí a připomíná spíše soukromou jídelnu - název znamená „šperkovnici“.