Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva, že vlivný evropský výbor pro životní prostředí (součást EU) chce od roku 2030 úplně ukončit přidávání biopaliv ze zemědělských plodin do pohonných hmot. Europoslanci ještě více přitvrzují u palmového oleje, kde (na návrh české komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné) chtějí zákaz už od roku 2021. Návrh ale ještě musí potvrdit celý Evropský parlament a také členské státy. Česká republika je podobně jako další země visegrádské čtyřky proti.
Europoslanci z vlivného výboru pro životní prostředí (ENVI) chtějí ukončit přidávání první generace biopaliv do pohonných hmot. Podle návrhu europoslanců mají v roce 2030 skončit biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice nebo z cukrové řepy. Europoslanci z výboru naopak podpořili návrh Evropské komise, který od ledna 2021 podporuje zavádění podílu paliv druhé generace, tedy paliv vyrobených hlavně z odpadních surovin, ale třeba také řas. Upozornil na to týdeník Euro.
Stanovisko výboru ještě musí podpořit celý Evropský parlament. Svůj vlastní pohled představí koncem listopadu i další klíčový výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Europoslanci se následně budou muset na postoji k návrhu shodnout se zástupci členských států Evropské unie, tedy s ministry zemědělství. Bez této shody návrh nemůže začít platit. Ministři o svém postoji k návrhu rozhodují kvalifikovanou většinou hlasů. Česko je proti návrhu, stejně jako ostatní země Visegrádské čtyřky nebo Bulharsko a Rumunsko. Proč asi?
Objevil se však mnohem mírnější návrh, podle kterého by bylo možno ještě v roce 2030 pro biopaliva využívat 3,8% zemědělské produkce. Nyní je to přibližně dvojnásobek.
Návrh evropských poslanců potenciálně ohrožuje podnikání několika českých firem, včetně byznysu jedné z několika divizí koncernu Agrofert. Jde například o firmu Preol (součást holdingu Agrofert), která vyrábí metylestery mastných kyselin, jež se přidávají do biopaliv. Největším výrobcem bioetanolu je cukrovar Tereos TTD.
Podle odborníků má pěstování řepky a kukuřice negativní ekologické dopady, protože tyto plodiny vyčerpávají půdu a urychlují erozi. Plošně se pak pro jejich pěstování využívají pesticidy, což ohrožuje spodní vody. V případě plantáží palmového oleje kritici upozorňují i na nedávné obrovské požáry deštných pralesů v jihovýchodní Asii, které jsou důsledkem jeho nadprodukce.
V případě Česka je podíl zemědělské půdy vyčleněný pro biopaliva vyšší než v jiných zemích EU. Loni se pro pěstování cukrové řepy využité pro výrobu bionafty využilo 27,8 procenta celkové plochy zemědělské půdy a přibližně 15 procent plochy kukuřice pro výrobu bioetanolu.V Česku se loni vyrobilo téměř 149 tisíc tun metylesterů mastných kyselin (FAME), které se používají jako bionafta nebo biosložka do motorové nafty. Stát také zavedl spotřební daň na některá vysokoprocentní biopaliva, která se stala na trhu neprodejná a od roku 2016 se na trhu moc nevyskytují.
Vzhledem k tomu, že novým ministrem zemědělství bude zřejmě někdo z ANO, tedy potažmo z Agrofertu, můžeme očekávat změnu jen stěží.