Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva, že v České republice prudce roste spotřeba plechovkového piva. Zdá se, že většina Čechů si místo návštěv pivnic kupuje v supermarketech plechovky s pivem a popíjí doma, kde můžou navíc v klidu k pivu kouřit. A prázdnou plechovku zahodit.
Na poptávku po plechovkách hbitě odpovídají pivovary. Plzeňský Prazdroj zprovoznil loni v červnu v Plzni novou linku na stáčení nápojů do plechovek, stálo to 340 milionů. Kapacitu zvýšil o dvě třetiny na 100 tisíc plechovek za hodinu. Státní pivovar Budějovický Budvar je nyní v zásadní fázi rozvoje, která na investicích spolyká stovky milionů korun. Loni podnik na více než 700 milionů korun přišlo nové logistické centrum a začala výstavba nového ležáckého sklepa. Letos půjde dalších celkem 600 milionů korun do nové budovy cylindrokonických tanků pro kvašení piva a také do nové linky na plnění lahví či do zvýšení kapacity stáčírny plechovek. Co se plechovek týče, v těch je Budvar na domácím trhu lídrem, když do nich stáčí celkem asi pětinu své produkce a čeká další růst. Také v největším pivovaru skupiny Heineken v Česku − v Krušovicích − sázejí na plechovky. Třetím rokem se tu plní do plechu i produkty dalších pivovarů skupiny, do níž patří značky Starobrno, Březňák či Zlatopramen. Pivovar Svijany má od konce loňského roku také linku na plechovky. Stála sto milionů korun a šlo o největší jednorázovou investici v historii pivovaru. Novou linku na plechovky, rovněž asi za sto milionů korun, má od loňska i pivovar Protivín ze skupiny Pivovary Lobkowicz Group.
Průměrný Čech prý vypije během týdne 8,8 půlllitru piva. Pití nikoliv v hospodě, ale doma je trendem několika posledních let − platí to v Česku i ve světě. V tuzemsku k tomu dílem ještě přispěl náběh povinnosti EET a zákaz kouření v restauracích, který na hospody, bary a restaurace dopadl loni.
Ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martina Ferencová to před časem glosovala následovně: „Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva.“ Jeho spotřeba podle statistik, které má svaz k dispozici, vzrostla loni meziročně téměř o 50 procent. V průměru každé desáté v Česku vypité pivo už je z plechovky. Jako hlavní důvod obliby plechovek se uvádí to, že jsou lehké a zákazník na rozdíl od lahví nemusí řešit vracení prázdných obalů.
Pivo v plechovkách se v tehdejším Československu začalo vyrábět poprvé v roce 1991, a sice v Plzeňském Prazdroji. Ve stejný rok přišel s nabídkou piva v plechu i Braník. Jedna prázdná plechovka vyjde pivovar asi na tři koruny. Skleněná pivní lahev stojí zhruba stejně. Zatímco skleněné lahve se používají vícekrát, plechovka je na jedno použití.
Tomuto trendu protiřečí zpráva, že stále pokračuje boom minipivovarů. Aktuálně tvoří asi dvě procenta celkové domácí produkce piva, mohly by se přiblížit třem procentům. Minipivovary samozřejmě pivo do plechovek nedávají.
Na poptávku po plechovkách hbitě odpovídají pivovary. Plzeňský Prazdroj zprovoznil loni v červnu v Plzni novou linku na stáčení nápojů do plechovek, stálo to 340 milionů. Kapacitu zvýšil o dvě třetiny na 100 tisíc plechovek za hodinu. Státní pivovar Budějovický Budvar je nyní v zásadní fázi rozvoje, která na investicích spolyká stovky milionů korun. Loni podnik na více než 700 milionů korun přišlo nové logistické centrum a začala výstavba nového ležáckého sklepa. Letos půjde dalších celkem 600 milionů korun do nové budovy cylindrokonických tanků pro kvašení piva a také do nové linky na plnění lahví či do zvýšení kapacity stáčírny plechovek. Co se plechovek týče, v těch je Budvar na domácím trhu lídrem, když do nich stáčí celkem asi pětinu své produkce a čeká další růst. Také v největším pivovaru skupiny Heineken v Česku − v Krušovicích − sázejí na plechovky. Třetím rokem se tu plní do plechu i produkty dalších pivovarů skupiny, do níž patří značky Starobrno, Březňák či Zlatopramen. Pivovar Svijany má od konce loňského roku také linku na plechovky. Stála sto milionů korun a šlo o největší jednorázovou investici v historii pivovaru. Novou linku na plechovky, rovněž asi za sto milionů korun, má od loňska i pivovar Protivín ze skupiny Pivovary Lobkowicz Group.
Průměrný Čech prý vypije během týdne 8,8 půlllitru piva. Pití nikoliv v hospodě, ale doma je trendem několika posledních let − platí to v Česku i ve světě. V tuzemsku k tomu dílem ještě přispěl náběh povinnosti EET a zákaz kouření v restauracích, který na hospody, bary a restaurace dopadl loni.
Ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martina Ferencová to před časem glosovala následovně: „Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva.“ Jeho spotřeba podle statistik, které má svaz k dispozici, vzrostla loni meziročně téměř o 50 procent. V průměru každé desáté v Česku vypité pivo už je z plechovky. Jako hlavní důvod obliby plechovek se uvádí to, že jsou lehké a zákazník na rozdíl od lahví nemusí řešit vracení prázdných obalů.
Pivo v plechovkách se v tehdejším Československu začalo vyrábět poprvé v roce 1991, a sice v Plzeňském Prazdroji. Ve stejný rok přišel s nabídkou piva v plechu i Braník. Jedna prázdná plechovka vyjde pivovar asi na tři koruny. Skleněná pivní lahev stojí zhruba stejně. Zatímco skleněné lahve se používají vícekrát, plechovka je na jedno použití.
Tomuto trendu protiřečí zpráva, že stále pokračuje boom minipivovarů. Aktuálně tvoří asi dvě procenta celkové domácí produkce piva, mohly by se přiblížit třem procentům. Minipivovary samozřejmě pivo do plechovek nedávají.