Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

15. března 2018

Dernier Cri



Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva o vyhlášce, kterou nyní novelizuje české ministerstvo zemědělství. Tato vyhláška zajímá především vinaře. Oč jde? V letošním roce by chtěli čeští a moravští vinaři vysázet nové vinice na 226 hektarech. Zdaleka ne všichni ale takovou příležitost dostanou. Podle nařízení Evropské unie mohou v Česku rozšířit plochy svých vinic pouze o 178 hektarů. V případě překročení kvóty je rozhodujícím kritériem to, zdali se požadovaná plocha nachází ve viniční trati, nebo mimo ni. Přibudou vinice i na netradičních místech? Kvůli tomu se právě hádají tuzemští vinaři. Zatímco Svaz vinařů odmítá rozšiřování mimo současné vinařské obce, Vinařská asociace tento přístup považuje za omezování podnikání.

Ministerstvo zemědělství po osmi letech aktualizuje seznam vinařských oblastí a podoblastí, vinařských obcí, ale i jednotlivých viničních tratí. Soupis je zásadní. Pouze u schválených tratí totiž vinaři získají dotační podporu a jen u vín z těchto tratí mohou uvádět původ i přívlastky. Právě kvůli tomuto zdánlivě obyčejnému dokumentu, jehož připomínkování skončilo minulý týden, se opět dostala do křížku dvě znesvářená sdružení vinařů. Původní návrh seznam viničních tratí výrazně rozšiřoval - mohly se do něj dostat například obce a trati okolo Kroměříže, Trutnova nebo Bruntálu, a ve Slezsku měla dokonce vzniknout zcela nová vinařská podoblast.

Jenže Svaz vinařů ČR rozšiřování vinic mimo dosavadní plochy odmítl. A právě to vadí Vinařské asociaci. Podle jejího předsedy Josefa Valihracha už tuzemští vinaři trpí příliš mnoha omezeními. „Těch restrikcí je tolik, že začíná být obtížné v oboru podnikat,“ tvrdí.

„Trh si vinice zreguluje sám. Podmínky, které vinná réva potřebuje, jsou jasně dané. A pokud se někdo rozhodne vysadit vinici v Krkonoších, ať si ji vysadí,“ tvrdí místopředseda asociace Petr Marek. Pouze čas a schopnosti vinařů podle něj rozhodnou, jestli je vinice v netradiční oblasti životaschopná a podnikání tady vydrží. „V období, kdy je na trhu nedostatek tuzemského vína, je regulace viničních tratí špatný krok. Sami sebe konzervujeme. Všichni vinaři napříč republikou svorně trpěli tím, že Evropská unie nastavila Česku strop pro výsadbu vinic. A dnes děláme sami totéž.“

Podle šéfa Svazu vinařů Tibora Nyitraye ovšem není problém v nedostatku místa. Dnes je v již stanovených viničních tratích k dispozici zhruba 40 tisíc hektarů, jež nejsou vyčerpány a na kterých se může vysazovat. V seznamu ale Svaz vinařů nechce mít místa, která jsou pro pěstování révy nevhodná. Do viničních tratí totiž plynou státní i evropské dotace a podle něj by se zbytečně odčerpávaly peníze, které můžou jít do oblastí vhodných pro profesionální pěstování révy.

„Dnes neexistují žádná pravidla. Pokud se zítra někdo rozhodne, že chce viniční trať na Sněžce, tak ji tam mít bude. A ten chaotický stav je potřeba nějak regulovat. Systém by měl být nastavený tak, aby vinice vznikaly jen v místech, která jsou k tomu způsobilá,“ vysvětlil Nyitray postoj Svazu vinařů.