Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

5. dubna 2018

Dernier Cri




Žhavou novinkou tohoto týdne jsou zprávy o nálezech medvědího česneku v českých lesích, ba dokonce i v pražských lesoparcích. Avšak pozor! Je zde akutní nebezpečí, medvědí česnek si můžete snadno splést s konvalinkou, která roste také právě nyní – a která je jedovatá!

Jak se osudné záměně vyhnout? Medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých (nejčastěji bukových) lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Stejné podmínky k růstu však potřebují například i konvalinky a některé árónovité byliny, které jsou na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. Proto pozor!

Za prvé: i když medvědí česnek má listy velmi podobné konvalinkovým (dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou), lze je rozeznat poměrně snadno: listy medvědího česneku vyrůstají samostatně přímo ze země, kdežto listy konvalinky jsou vždy dva, rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.

Za druhé: listy konvalinky jsou bez vůně (voní pouze květ), kdežto medvědí česnek má intenzivní česnekové aroma i v listech.

Za třetí: medvědí česnek má květ kulovitého tvaru, kdežto konvalinka květ tvaru klasu.

Za čtvrté: konvalinka má oddenek, kdežto medvědí česnek má cibulky. Proto se doporučuje chodit na lov s malou lopatkou, kterou snadno vyryjete listy i s kořeny.

Pokud chcete medvědí česnek pěstovat, daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Citujme odborníky: Na zahradě mu dopřejte polostinné stanoviště pod keři nebo pod okraji živého plotu. Klidně můžete využít nějaké místo, které leží ladem, nebo místo pod nějakým ovocným či okrasným listnatým stromem, kterému na podzim opadává listí. Získáte tak zároveň i okrasnou rostlinu do míst, kde by kvůli stínu jiné rostliny živořily. Dobře se česneku medvědímu bude dařit i na severní straně domu. Někdo doporučuje obstarat si mladé rostliny medvědího česneku a vysadit je během března až dubna do řádků ve vzdálenosti 10 až 20 cm. Jenže tady je nebezpečí, že cibulky zaschnou nebo shnijí. Je třeba totiž vystihnout, kdy a jak často zalévat, aby cibulky zakořenily. Navíc se první úrody dočkáte až příští rok. Lepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se v tomto případě lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby. Cibulky raději sázejte do trsů (na jeden trs vysaďte deset i více cibulek). Česnek vytvoří záplavu štíhlých listů dorůstajících do výšky 20 až 30 cm. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí nádherně bílé květy.

Listy medvědího česneku se sbírají jen dva měsíce a toto období začíná právě v druhé půli března (záleží na počasí, nadmořské výšce). Potom rostlina zatáhne a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.
Kromě skvělé chuti (nejlepší je v polévce, salátech nebo v rizotu) má medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.