Žhavou novinkou tohoto týdne je vydání knihy nazvané Staropražská kuchařka. Vydalo ji nakladatelství Práh a autorem je Viktor Faktor, jehož nedokončený rukopis dopracovala Anna Novotná. Viktor (můj velký kamarád) totiž počátekm února zemřel ve svém každoročním zimním sídle na indickém pobřeží Goa. Léto trávil na chalupě v Záluží u Bavorova, zimu na Goa. Už mnoho let. Byl především překladatelem, ale napsal i několik velmi zajímavých knih, v nichž nikdy nechyběla témata gastronomická či labužnická. Sestavil také Švejkovu kuchařku z receptů pokrmů, o nichž je ve slavném Haškově románu zmínka. Napsal také Pivní polévky a knihu o hlemýždích v kuchyních celého světa. Byl spoluzakladatelem „mužského, necírkevního, neateistického řádu“ Regula Pragensis. Členové tohoto řádu odmítají duchovní nízkost, úpadek obřadnosti a masově šířenou blbost, přičemž hravost je prostředkem k odstupu a mnohosti pohledů… Adept na řeholníka skládal slavné sliby hravosti a pozornosti a byl vázán dvojím životem – řehole za občanského života, přičemž jeho povinností bylo pravidelně svědčit o svých činech.
Tak tedy Viktor Faktor svou poslední knihu staropražských receptů nestačil dokončit, leč ona se přece jen na trhu objevuje. Vím, že měl v úmyslu napsat dosti široké pojednání o staročeské kuchyni, o jejím vývoji a zapomenutých perlách. Tuto teoretickou část tedy postrádám, ale jinak je knížka velmi zajímavá a nejenže se podle ní dobře vaří, í jako četba je zábavná a stojí za to. Některé recepty (například Bavlněná polévka, Mozečková polévka, Gefilte Fish podle Hugo Haase, Holoubata s jalovcovou omáčkou, Koroptev na paprice, Telecí plíčky, Kreplach, Vemeno, Morková žemlovka, Kvíčaly podle Lipperta nebo Staropražská hruška) by stálo za to znovu zpopularizovat.