Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva britského listu The Telegraph, že japonská mafie Jakuza pytlačí v moři novým způsobem: loví mořské sumýše zvané „mořské okurky“ a pašuje je do Číny. Je to prý miliardový byznys. Jakuza toto podnikání přidala ke svým stabilním aktivitám: pašování a prodeji drog, praní peněz a prostituci. Gangy „mořské okurky“ nelegálně vyvážejí především do Číny, kde jsou považovány za kulinářskou specialitu, informuje The Telegraph.
Sumýši jsou v Asii a především Číně hodně populární. Za minulý rok týdeník Shukan Bunshun jejich vývoz z Japonska vyčíslil na částku, která v přepočtu představuje více než 4,2 miliardy korun. Na tento trh se tedy v posledních letech orientovaly i gangy japonské Jakuzy.
Jakuza je japonská zločinecká organizace, jejíž členové jsou známí svým výrazným tetováním. Samotný název Jakuza pochází z japonské karetní hry Ojčokabu a označovalo nejhorší karetní kombinaci. Japonská policie se snaží pašeráky zachytit při páchání trestného činu, ale gangy jakuzy podle serveru The Telegraph buď prchají na vysokorychlostních člunech, nebo úlovky pustí zpátky do moře. Minulý rok byl zatčen šéf největší jakuzské organizace Yamaguchi-gumi kvůli držení šedesáti tun sumýšů, dostal pokutu v přepočtu přes dvacet milionů korun.
Sumýši (Holothuroidea) jsou mořští živočichové z třídy ostnokožců, kteří se vyznačují válcovitým protáhlým a měkkým tělem. Leží na mořském dně zdánlivě nehybně, vypadají jako klobása nebo lidská fekálie. Jsou k vidění i ve Středozemním moři, například u chorvatských břehů. Kostra, kterou najdeme u mnoha jiných ostnokožců, je u sumýšů zakrnělá a omezuje se na mikroskopické kotvice ve tkáních. Kolem ústního otvoru se nachází množství chapadel, které se často ještě větví. Sumýš se živí filtrováním substrátu nebo prostým požíráním sedimentů. Dýchá přes tzv. vodní plíce, vzniklé na prokrvené tkáni konečníku. Vývoj se odehrává přes larvu, zvanou aurikularie. Jako potrava je loven především Sumýš jedlý (Holothuria edulis).
Sumýši jsou známí svým zvláštním typem obrany. Pokud se ocitnou v ohrožení predátorem, jsou často schopní vyvrhnout na nepřítele část svých vnitřníchorgánů, které útočníka zalepí a někdy i zabijí. V brzké době jsou tyto orgány opět regenerovány - a to na molekulární úrovni podobně, jako se hojí naše povrchová zranění.
Sumýši jsou považováni za příbuzné hvězdic a mořských ježků I když se svým vzhledem trochu podobají velkým slimákům, od mořských plžů, kteří jsou obdobou suchozemských slimáků, se dosti liší. Dodnes bylo popsáno asi 1 100 druhů sumýšů. Mnozí z nich, včetně druhů, které jsou loveny k jídlu, vypadají docela obyčejně. Ovšem jsou mezi nimi i druhy ověšenéné těmi nejexotičtějšími ozdobami nebo mají na kůži různé výrůstky, které jim propůjčují vzhled bradavčitých okurek. Někteří sumýši mají mikroskopickou velikost, ale jimí měří téměř pět metrů. Obvykle ale měří 10 až 30 centimetrů. Sumýši vytrvale spásají organickou hmotu. Bahno na mořském dně čistí jako armáda vysavačů. Nasávají velké množství usazenin, odfiltrují z nich organickou hmotu a nechávají za sebou jen čistý písek. Na jednom hektaru korálového útesů může žít až 5 000 sumýšů. Za potravu jim slouží mikroskopické organismy a organické usazeniny, které jsou buď na mořském dně nebo se vznášejí v okolní vodě. Částečky potravy zachycují až 30 péřovitými chapadly, která mají citlivá nervová zakončení. Každé chapadlo si pak sumýš vloží do ústního otvoru a „slízne“ z něj všechno, co se na něj zachytilo. Chapadlo pak znovu vztyčí a pokračuje ve sběru potravy.
Určité druhy sumýšů jsou „hostitelé“. K jejich „hostům“ patří ryby a jiní tvorové, kteří žijí v sumýšově zažívacím traktu a ven se odvažují pouze v noci, kdy shánějí potravu. Pohostinnost sumýšů využívá například 27 druhů ryb z čeledi jehličkovitých. Když je něco vyleká, uhánějí zpět do svého úkrytu uvnitř sumýše. Příležitostně si tyto rybky pochutnávají na rozmnožovacích a dýchacích orgánech svého hostitele. Sumýšovi to příliš nevadí, protože dokáže ztracenou tkáň regenerovat.
Pokud se objeví na trhu (většinou v Číně), jsou sumýši v sušeném stavu. Chcete-li připravit pokrm ze sušených sumýšů, je třeba začít s jejich přípravou alespoň 3 dny předem. Sušené sumýše opláchněte a nechte přes noc máčet ve studené vodě. Druhý den vodu slijte a sumýše zalijte vařící vodou, postavte hrnec na mírný oheň a asi hodinu nechte probublávat. Potom nechte ve vodě zvolna vychladnout. Potom nařízněte okurku podélně a pod tekoucí vodou odstraňte vnitřnosti. Ve studené vodě máčejte do dalšího dne. Třetí den vodu slijte, sumýše vložte do horké vody a opět na mírném ohni vařte. Nakonec důkladně properte, až voda zůstane čistá a bez černého slizu. Takto připravené okurky ihned zpracujte do pokrmů, protože jejich delší skladování není vhodné. Kousky vařeného sumýše lze zamíchat do rýže nebo do těstovin.