Síh severní neboli maréna (latinsky Coregonus albula, německy Renke) patří mezi nejoblíbenější ryby zejména v Německu a Rakousku (podobně jako siven – Sailbing), kde žije v chladné a čisté vodě jezer. Česká jezera a rybníky však vinou národohospodářských (a ovšemže i politických) změn mají vodu o hodně teplejší. Při komplexním průzkumu rybí obsádky lipenské přehrady se už v roce 2016 prokázalo, že se síhové za těchto podmínek nedokážou rozmnožovat a že jejich populace vymírají, což se při letošním monitoringu potvrdilo s jistotou.
„V letech 2003 až 2008 byli síhové na Lipně ještě docela hojní a tvořili téměř 15% celkové biomasy ryb volné vody. V roce 2012 to byla už jen dvě procenta,“ uvedl ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR Jan Kubečka.
V Lipně žije celkem 19 druhů ryb a dva kříženci. Biomasa ryb vzrostla o 20 procent jen v období 2016-17. V roce 2017 se ztrojnásobila početnost plůdku oproti roku 2016, rekordní byla početnost plůdku okouna. Velké množství plůdku vedlo k tomu, že mladí candáti přešli na dravou výživu značně dříve než v jiných letech. Tato skutečnost by měla mít pozitivní vliv na jeho růst a přežívání v dalších letech.
„Přímé příčiny, proč populace síha v Lipně vymřely, neznáme. S největší pravděpodobností je zádrhel ve stadiu jiker,“ vysvětlil Kubečka s tím, že stejná situace nastala také v dalších sledovaných českých nádržích (Římov, Žlutice) i v některých evropských jezerech. S českým síhem prý ale ještě není úplný konec. Daří se mu v nových důlních jezerech Medard a Most, kde českobudějovičtí vědci uskutečňují unikátní experiment s nasazením ryby do zatopených povrchových dolů.
České rybníkářství se po roce 1948 soustředilo na chov kaprů, později byly dokonce ze SSSR přiváženy násady tolstolobiků a amurů. Změnila se tak naprosto struktura. Ryby jako cejn, plotice, ouklej a cejnek, jež plnily veledůležitou roli, byly zařazeny mezi plevelné a jejich chov ustrnul. Daleko méně se dnes chovají dravci jako okoun, candát, štika a sumec, naopak preferován pod tlakem sportovních rybářů byl bolen, který je z labužnického hlediska nezajímavý. Bolen se na Lipně přemnožil a bere potravu okounům, candátům a štikám.
Jak vyplývá z analýz loňského průzkumu, zotavila se tedy populace candáta, jíž před deseti lety hrozil kolaps. V letech 2016 a 2017 ovšem už měl plůdek candáta mimořádně silné ročníky. „Ačkoli většina úlovků nebude větší než 60 centimetrů, zřejmě zatím nehrozí nebezpečí, že by byla populace candáta při současné míře odlovu podlomena,“ řekl hydrobiolog.
Po analýzách stavu rybí obsádky experti navrhnou doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže. Loni kupříkladu rybářům navrhli nevysazovat více kaprů, než se uloví na udici, nevysazovat boleny, sumce a candáty, ale naopak zintenzivnit vysazování štik.