Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

18. října 2018

Dernier Cri









Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva o konání Prague Coffe Festivaku v pražském Kampousu Hybernská o víkendu 20. až 21. října. Bude zde prý možno ochutnat to nejlepší, co nabízejí pražské kavárny. Festival se poprvé konal v roce 2011 a jeho pořadatel, zakladatel sítě provozoven Mamacoffee Daniel Kolský prohlásil: „V Česku máme k dostání jedny z nejlepších káv světa a místní pražírny se doslova předhánějí v tom, kdo nabídne zajímavější a chutnější kávu. Běžní konzumenti však stále dávají přednost pití takzvané žbrndy. Důvody jsou samozřejmě hlavně cenové. Snad se to pomalu změní, postupně jsme se počtem kaváren i pražíren a kvalitou používaných surovin dostali na světovou úroveň. Zajímavé je, že se tento posun netýká pouze Prahy, ale i mnoha dalších měst po celé republice. Zároveň se lidé mnohem více zajímají o kávu jako o komplexní téma, baví je objevovat nové chutě a kávu vychutnávat. Stejně tak je zajímá, kdo s ní pracoval a jaký je její příběh.“

Důkazem pro tuto změnu je i velký počet návštěvníků, který se rok od roku na festivalu zvyšuje. Na lahodný teplý nápoj si zde lidé rádi vystojí i několikaminutové fronty.

Je sice těžké v domácích podmínkách připravit dobré espresso, ale je možné si doma připravit například filtrovanou kávu nebo kávu v moka konvičce jen se základním vybavením. A najdou se i další způsoby přípravy kávy, které jsou dostupné i s minimálním vybavením. Klasického turka, na kterého je zvyklá zejména starší generace, znalec neodsuzuje. „I turek může být připraven ze skvělé kávy, což se o instantní kávě, k jejíž přípravě se používá ta nejlevnější káva, říci nedá. Když provádíme degustaci káv, připravujeme je prakticky stejným způsobem, jen s výrazně hrubším namletím,“ prozrazuje odborník, který ale u turka vidí jisté negativum v tom, že pokud se dostatečně neusadí, člověk pije také kávový lógr.

Své rituály má také pití kávy. Například etiopský kávový obřad, během kterého místnost provoní pálení kadidla, nebo samotné mletí i pražení kávy. Přesně ritualizovaný je i počet nálevů. Tyto přípravy trvají poměrně dlouho, ale jsou neobyčejným zážitkem.