Jednou z nejoblíbenějších rakouských klobás je vídeňská Käsekrainer. Vídeňáci této neobvyklé klobáse říkají Eitrige („hnisavá“), zřejmě kvůli vzhledu nádivky, připomínajícímu plíseň. Jak plyne z názvu, jde o vepřovou klobásu z hrubě nakrájeného masa, smíchaného s kostičkami sýra (10 až 20% sýra podobného Ementálu). Většinou obsahují tyto klobásy také rozinky. Zajímavé přitom je, že rozinky se dávají do směsi buďto vařené nebo smažené nebo dokonce grilované. Někteří řezníci je ještě melou. Hotová klobása se lehce zaudí a před podáváním ohřeje ve vařící vodě. Tato lahůdka patří ke standardní nabídce pouličních stánků po celém Rakousku. Tradiční forma klobásy Käsekrainer se podává s hořčicí a čerstvě strouhaným křenem, v jiných variantách je přílohou plnotučná hořčice smíchaná s kečupem, případně se směsí mletého koření kari.
U stánků se objevuje i velmi oblíbená varianta „Käsekrainer hot dog“, kdy se teplá klobása zasune do dutého rohlíku s hořčicí a (nebo) kečupem. V oblasti kolem města Linz můžete ochutnat variantu zvanou Käsekrainer-Bosna, která je podobná hot-dogu a říká se jí bůhvíproč Kafka.U švýcarských hranic však můžete u stánků narazit na variantu zvanou Käsekrainer Berner, což nejsou klobásy, nýbrž frankfurtské párky plněné kromě masa také sýrem Ementál, které se smaží zabalené do slaniny. Existuje ovšem také ryzí varianta Kranjské klobásy, vyráběná v Rakousku a prodávaná pod názvem Krainerwurst.
Ve Vídni, kde je klobása Käsekrainer velmi populární, nabízejí tuto lahůdku obvykle obchody nebo stánky v oddělení Alteingesessenen (tedy „pro pamětníky“) a podává se tradičně teplá (opečená) s hořčicí a chlebem, zapíjí se plechovkou piva Ottakringer.
Některé encyklopedie tvrdí, že Käsekrainer je rakouská varianta „kranjské“ klobásy, která se běžně dělá ve Slovinsku v oblasti města Kranjska Gora. Slovinsko v této souvislosti v dubnu 2012 oznámilo, že chce na úrovni Evropské unie zavést ochranu označení původu „Krainer“. Odvolalo se na knihu Slovenska kuharica (Slovinská kuchařka), kterou napsala a vydala Felicita Kalinšek v roce 1912. Zdálo se, že bude v Rakousku nutno tuto klobásu přejmenovat a omezit její výrobu. Dne 15. června 2012 byl však uzavřen kompromis mezi Rakouskem a Slovinskem. Slovinsko dnes v Evropské unii registruje výrobek nazvaný „Kranjska klobasa“ jako zeměpisně chráněnou indikaci. V Rakousku je však i nadále možno použít název „Krainer“ nebo „Käsekrainer“.
Kranjská klobása (slovinsky Kranjska klobasa, anglicky Carniolan sausage, v Austrálii pod názvem Kransky, v Německu pod názvem Krainer Wurst, v dialektu v Terstu Luganighe de Cragno) je tedy od ledna 2015 v registru Evropské unie (PGIs) zařazena jako „specialita s geografickým původem“ a lze ji vyrábět už nejen ve Slovinsku, ale i v Chorvatsku, Rakousku a Německu – vždy pod jednotícím názvem. Podle oficiálních norem má tato klobása obsahovat 75 až 89% vepřového masa (nejlépe z kýty) a téměř 20% šunky. Povoleno je maximálně 5% vody. Součástí je i mořská sůl (speciálně ze Sečovlje), trochu česneku, salpetru a mletého černého pepře. Ostatní ingredience nejsou nutné, avšak mohou být v menším množství použity. Maso má být nařezáno v kouscích o průměru 10 až 13 milimetrů a šunka v průměru 8 až 10 milimetrů. Klobása je nacpána do vepřových střev o průměru 32 až 36 milimetrů. Jednotlivé klobásy by měly být dlouhé asi 12 až 16 centimetrů a vážit 180 až 220 gramů. Klobásy by měly být svázány provázkem po dvou, tedy v párech. Udí se při teplotě 70° Celsia. Kranjska klobása je velmi oblíbená v Austrálii a na Novém Zélandu, kam ji přivezli a začali vyrábět imigranti z Chorvatska od čtyřicátých let minulého století.
Rozlišují se tři druhy ochrany - chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručená specialita (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zeměpisná označení a označení původu jsou významným marketingovým nástrojem, který přináší svým vlastníkům značné zisky.
Slovinci prohlašují, že ve správné Kranjské klobáse je minimum sýra.
Název Kranjska získala klobása podle místa svého údajného původu, což by mělo být město Kranjska gora: ve 14. století to bývala malá osada pastevců, dnes však je to kosmopolitní alpské středisko. Jde bezesporu o nejznámější slovinské turistické středisko. ležící několik kilometrů od rakouských a italských hranic. Městečko je zasazené v nádherné přírodě na úpatí Julských Alp v údolí kolem ústí říčky Pišnice do Sávy Dolinky a je skvělou základnou pro výlety do okolí. Z turistických zajímavostí vyniká pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v 16. století. Oblíbený je tradiční běh z Kranjske Gory na vrchol horského průsmyku Vršič. Češi říkají tomuto městečku Slovinský Špindl.
Některé encyklopedie tvrdí, že první klobásy nazvané Käsekrainer byly vyrobeny v Rakousku až v roce 1980, jsou však důkazy o mnohem dřívějším výskytu. Prodávaly se však pod názvem Würstel ve stáncích nazvaných Würstelstand. Některé byly součástí hot-dogu připraveného z francouzské bagety.
V Česku se Kranjské klobásy vyskytovaly už v šedesátých letech, byly prodávány v originálním balení (230 gramů) ve speciálních prodejnách (například U Paukerta na Národní třídě nebo v jugoslávské prodejně v Pařížské)a byly řazeny mezi luxusní lahůdky. Dnes je prodává Makro. Käsekrainer se u nás neprodává.