Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

3. března 2011

Přečtěte si, co napsal v roce 1916 Josef Bubeníček ve své knize o rybách: Kapr, byť z nejlepšího rybníka, není rybou nejlepší. Nejlepšími a nejchutnějšími jsou naše ryby dravé. Mezi nejchutnější české ryby řadí autor především candáta, pstruha, lipana, štiku, okouna, marénu, sivena, sumce, mihuli, ježdíka a úhoře. „Listnaté maso ryb šupinatých, jako je candát, štika, pstruh nebo okoun, je stravitelnější než maso ryb hladkých. My Čechové posíláme do Uher oplozená vajíčka našeho candáta, aby uherský fogaš nevymřel." Podívejme! Dnes to bude asi spíš naopak. Často se mne, milí čtenáři, ptáte, kam zajít pro čerstvou sladkovodní rybu. A já bohužel neznám odpověď. Tedy: odpověď trvalou, stálou. Místo odpovědi sednu a čtu si. Tuze rád si čtu v těch starých kuchařských knihách, jimiž mne vydatně zásobuje kamarád, majitel antikvariátu Honza. Dočtu se tam často o věcech, které my dnes pokládáme za náš současný vynález - a ony existují už skoro sto let. A dočtu se tam také občas o úžasných pravdách, které my ani dnes nejsme schopni pochopit.