Měl jsem kdysi výborného kamaráda, kterého celá Praha znala pod přezdívkou Mungo. Už bohužel není mezi námi. Kdoví, jak k té přezdívce přišel. Když jsme se v sedmdesátých letech seznámili, vůbec nevěděl, co slovo „mungo“ znamená. Pozval jsem ho tedy na večeři a předložil mu vlastnoručně vyrobený pokrm, který jsem nazval „Mungo Jerry“ podle tehdy slavné anglické rockové skupiny. Protože mungo je druh luštěniny zvané vigna, která se běžně pěstuje v Indii a Číně. Vigna zlatá je latinsky radiata, vigna černá je latinsky mungo. Černá je ovšem jen do chvíle, než ji oloupáte. Říká se jí také „urd dal“ nebo „black gram“. Vypadá jako menší čočka. Hodně lidí si plete mungo se sojou. V Číně nechávají zrna munga naklíčit a pak používají do nudliček „fen tiao“. Rockeři Mungo Jerry si dali název podle básně T.S.Eliota nazvané Mungojerrie and Rumpelteazer. Z knihy, na jejíž námět vznikl později muzikál Cats. Mungojerrie je tedy kočka. Ale Mungo Jerry je nádoba plná luštěniny. Použil jsem tenkrát bohužel mungo nenaklíčené, jen suchá zrna. Uvařil jsem je a dusil na opražené slanině. Dal jsem tam kdovíjaké koření (už si nepamatuju) a taky nakládané papričky a natvrdo vařená vejce. Byl to mišmaš, nic světoborného. Píšu o tom jen proto, abych vyhověl čtenářce paní K., která vznesla dotaz, jestli může z munga udělat polévku – a jakou. Nuže – může. Sám jsem to zkusil, chutnala jako hrachovka. Ale podle mého názoru je lepší mungo naklíčené, můžete z něho udělat i polévku, velmi dobrou chuť má v kombinaci s nastrouhaným kokosem nebo s kokosovým mlékem. Často jsem (například v thajských jídlech) viděl naklíčené mungo kombinované s krevetami nebo mušlemi. Kdybyste jeli do Thajska a chtěli ochutnat něco s výhonky munga, pak vězte, že na místních jídelních lístcích to najdete pod slovem taugeh. Abych nezapomněl – Mungovi to tenkrát nechutnalo. Ale tím se nedejte zviklat.