V českých médiích se nedávno objevila zpráva o velkém humřím festivalu v městečku Rockland v americkém státě Maine. Festival se letos konal už po čtyřiašedesáté. Máte rádi humry? Tak pozor! Humří koktejl v českých restauracích je obvykle vyroben ze surimi čili komprimovaného tresčího nebo štikozubcového masa! S pravým humrem to nemá nic společného! Za nejlepší humry jsou považováni právě ti z amerického státu Maine nebo z Bretaně či Norska, tedy ze studených vod, čerstvě vylovení. V teplých vodách se daří langustám, které poznáte podle toho, že nemají klepeta, jen veliké vousy. A langusty nejsou tak dobré jako humři, aspoň pro mne ne. Jenže Američani jim říkají stejně jako humrům: lobster. Takže v americké restauraci se musíte zeptat, jestli je to humr nebo langusta. V této souvislosti bych rád upozornil na jednu maličkost: spatříte-li v některé evropské restauraci akvárium s živými humry, neznamená to, že dostanete na talíř nejchutnější podobu tohoto garnáta. Humr totiž několikrát za život (avšak jen během pobytu v přirozeném prostředí) obnovuje svůj krunýř a právě v období, kdy je krunýř měkký, je humří maso nejchutnější. V té době se ostatně koná festival v Rocklandu. Do Evropy se však z Maine vozí pouze humři s tvrdým krunýřem (jsou schopni přežít dlouhou cestu), jejichž maso je už méně chutné. A ještě: během pobytu v akváriu si humr sám postupně stráví tzv. corail (tmavězelenou hmotu pod krunýřem, které nebožtík Vaňha říkal „humří morek“) a jeho maso tím dále ztrácí na chuti. Jde-li tedy o restauraci s menším odbytem a humři v akváriu jsou už déle než dva týdny, nebudou určitě moc chutní.