Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

15. srpna 2014




V padesátých letech byla hvězdou pařížských kabaretů dáma už ne nejmladší, která zpívala pod pseudonymem Patachou. Její nesmírná popularita ji zavedla až do Carnegie Hall v New Yorku. Dělala dosti drzé věci, občas například ustřihla některému z prominentních hostů kravatu. Stalo se to i slavnému hollywoodskému herci Errolu Flynnovi. Tahle originální kabaretiérka se původně jmenovala Henriette Ragon a ke svému pseudonymu nepřišla náhodou: Patachou se totiž jmenoval jeden malý podnik na Montmartru, v němž brzy po válce začala vystupovat. 
           Patachou (čti patašú) je vlastně zjednodušené pâte-à-choux, což je francouzský název pro  moučníkové těsto, někdy i pro moučníky samotné. A tady začínají problémy, jako skoro u každého francouzského názvu. Překladač Wikipedia vám tento název přeloží jako „paštika se zelím“. Jenže se zelím ani s paštikou to nemá co dělat. Jestliže totiž nemá slovo pâte na konci dlouhé é (pâté), není to paštika, nýbrž těsto! A slovo choux sice většinou znamená zelí, ale může to být také těsto. V angličtině je Choux Pastry vždy jen těsto. A ve francouzštině slovo choux ve spojení se slovem  pâte znamená naprosto jednoznačně těsto. Ovšem pozor! Jaké těsto?
          Pâte-à-choux je tedy moučník, vyrobený z těsta. Ve světových encyklopediích je toto těsto popisováno obvykle jako „lehké“. Některé české receptury hovoří o těstě listovém, některé o těstě odpalovaném. Je to totéž? Není.
          Návod na přípravu odpalovaného těsta je obvykle tento: vodu uveďte do varu, vmíchejte sůl a máslo. Jakmile začne voda vřít, vsypte mouku a míchejte, až se těsto nelepí na nádobu ani na vařečku. Nechte prochladnout, občas zamíchejte a do vlahého těsta vpracujte vejce, jedno po druhém. Dobře uválejte. 
          A co je vlastně listové těsto? Na přípravu listového těsta potřebujete dva druhy těst, které je nutno nakonec spolu spojit. První těsto smíchejte z prosáté mouky, do které rozdrobíte máslo a vše řádně prohnětete. Druhé těsto smíchejte z několika lžic teplé vody, kterou okyselíte lžičkou octa. Prosátou mouku přisolte, přidejte celé vejce a podle potřeby zřeďte ochucenou vlažnou vodou. Řádně prohněťte v hladké těsto. Druhé těsto ve formě placky potom na pomoučněném vále zabalte do placky z prvního těsta a vložte na 15 minut do chladničky. Potom z obou těst vyválejte větší placku, kterou přeložíte na polovinu a tu ještě na čtvrtinu. Tím vznikne listové těsto, které zabalte do ubrousku a vložte opět do chladničky. Postup po patnácti minutách ještě dvakrát zopakujte. 
Potom již listové těsto můžete použít k pečení. Těsto potřete rozšlehaným vejcem, aby drželo tvar a lépe lístkovalo. Pečte v horké předehřáté troubě dorůžova.
         Z uvedeného textu je tedy zřejmé, že těsto vhodné k přípravě Pâte-à-choux je pouze a jedině to odpalované, někdy také nazývané jako „spařované“. Obsahuje pouze máslo, vodu, sůl, mouku a vejce.  Odpalované těsto je velmi lehké a nadýchané. Typickou vlastností tohoto těsta je, že se během tepelné úpravy trošku nafoukne. Odpalované těsto bývá dnes u nás používáno například při přípravě známých větrníků nebo věnečků. Právě toto těsto se používá k výrobě slavných a oblíbených moučníků jako Profiteroles, Croquembouches, Crullers, Gougères, Beignets, St Honoré, ale taky v Indonésii k výrobě Kue Sus. Pâte-à-choux se obvykle peče v troubě, ale některé moučníky (jako třeba Beignets) se smaží. Ve Španělsku a Latinské Americe se dělají z tohoto těsta moučníky nazvané Churros, které se smaží a potom máčejí v čokoládové pěně. Rakouská kuchyně používá odpalované těsto k přípravě meruňkových knedlíků Marillenknödel, které se vaří ve vodě. 
         Podle některých encyklopedií vymyslel odpalované těsto už v roce 1540 kuchař, který se jmenoval Pantarelli (nebo spíše Pantanelli, encyklopedie si nejsou zcela jisté) prý sedm let poté, co opustil Florencii s Kateřinou Medicejskou, aby jí dělal v Paříži u královského dvora (kam se provdala) lahůdky, na které byla zvyklá. Tohle těsto se tedy nejprve jmenovalo Pâte à Pantanelli. V průběhu doby se recept na odpalované těsto vyvinul a změnil název na Pâte à Popelin, neboť těsto se často používalo k přípravě sladkostí ve tvaru ženských prsou, kterým se říkalo Popelins. Pak jistý cukrář jménem Avice v osmnáctém století vytvořil dnešní podobu odpalovaného těsta a změnil název na Pâte à choux. Někteří gastronomičtí historici tvrdí, že Avice použil slovo „zelí“ omylem.  Potom už legendární kuchař Antoine Carême vymyslel svůj recept na Profiteroles, v němž rovněž použil odpalované těsto a stabilizoval jeho recept. 
          Odpalované těsto si většinou musíte udělat sami, v obchodech se málokdy prodává hotové nebo jako polotovar. Kdežto listové těsto se dá koupit v každém supermarketu. Podobně jako těsto na pizzu nebo na palačinky. K přípravě odpalovaného těsta už přece jen potřebujete trochu umu a zručnosti. A zpravidla se neobejdete bez kvalitního přístroje – měchače.
          Zpěvačka Patachou o jídle zpívala jen málokdy. Snad jedinou písničkou, v jejímž textu je o jídle nějaká zmínka, je šanson Comme Tout L´Monde (Jako všude na světě). Nemohu si však pomoci, ten text mě přivádí do rozpaků. Říká se v něm, že v podstatě všude na světě je to stejné. Samozřejmě především, pokud jde o lásku a nevěru. Jenže: Patachou zpívala, že všichni máme stejné touhy, stejné chutě. O tom už by se dalo pochybovat. A pak: „V hospodě za pot-au-feu musíme platit hotově, jako všude na světě...“ Nebo: „Smutně koušeme ředkvičku jako všude na světě, zatímco toužíme po foie-gras...“
          Já jsem si naprosto jist, že to nikde není „jako všude na světě“. Nic není totéž, zvláště ne, pokud jde o jídlo a pití, viz listové a odpalované těsto. Jako jeden malý důkaz přidávám fotografii, na které se můžete přesvědčit, že v Číně se pivo čepuje úplně jinak než v Praze.