Žhavou novinkou tohot týdne je zpráva, že americký Kongres vyčlenil částku 300 milionů dolarů (zatím v tomto směru nejvyšší) na zastavení rozšiřování ryb, jimž se zde říká „asijští kapři“. Jde o tři ryby, které známe i z našich vod: tolstolobec pestrý, tolstolobik bílý a amur bílý. Já jim říkám „sovětští kapři“, protože do Česka byli ve velkém počtu přivezeni ze Sovětského svazu v padesátých letech dvacátého století. Tehdy se říkalo „Sovětský svaz náš vzor“ a všechno, co přišlo odtamtud, mělo politický význam. Tyto tři ryby postupně zaneřádily české rybníky a nemůžeme se jich zbavit dodnes. Na rozdíl od českých státních orgánů ty americké konečně vyřkly rozumné slovo (na základě výzkumů vědců z Michiganské univerzity) a nazvaly tyto ryby „plevelnými“, tedy nekvalitními pro kuchyňské využití a škodlivými pro přirozený vývoj života vodních živočichů. Americký Kongres tedy uznal a definoval, že tyto tři druhy ryb, ač vypadají neškodně, mohou rozvrátit ekosystém Velkých jezer na hranicích USA a Kanady.
Do amerických vod byly tyto ryby přivezeny až v sedmdesátých letech, ne ovšem proto, že by Američané chtěli napodobit Sověty, jako tomu bylo u nás. Někteří američtí chytráci však převzali „sovětskou“ legendu (i u nás se neustále opakuje) o tom, že tyto ryby pomohou odstraňovat nežádoucí plankton a sinice a zlepšovat kvalitu vody. Jenže ryby unikly z chráněných vod do řeky Mississippi a tam se začaly prudce množit. Dnes již tvoří 80% hmotnosti všech ryb v těchto vodách! A snaží se proniknout i na sever do Velkých jezer. Tyto ryby nemají přirozené nepřátele a pro rybáře (ty americké) nemají ani použití v kuchyni. Na rozdíl od českých rybářů, od nichž slyším neustále, že to tak špatné ryby nejsou, že se dají zajímavě a chutně upravit. Proboha!
Tyto ryby vyjídají plankton z vody, denně ho spořádají až 40% své hmotnosti! Takže pak zbývá méně potravy pro potěr, malé rybičky, jež jsou potravou kvalitních ryb, jako je například candát, štika nebo pstruh.
My v Česku máme ovšem velkou výhodu: ani jeden druh jmenovaných ryb se u nás nerozmnožuje přirozeným způsobem, o důvodech se vedou spory. Nicméně jedno je jasné: kdyby čeští rybníkáři tolstolobikovi, amurovi a tolstolebci nepomáhali při rozmnožování, postupně bychom se jich snadno zbavili. Aniž bychom museli vynakládat velké finanční částky jako Američané.
Zatím však ministerstvo zemědělství žádné patřičné kroky nepodniklo.V nedávných letech dokonce zařadilo amura mezi „ryby domácí“, na jejichž propagaci vynaložilo dosti velké finanční částky.