Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

21. dubna 2016

Dernier Cri



Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva, že vědci vedení profesorem Hiromi Nakamurou z laboratoře Rekimoto při Tokijské univerzitě vynalezli revoluční příbor, který sám generuje slanou chuť a není tudíž nutné jídlo solit. Informoval o tom server Telegraph. Vidlička je zatím ve fázi testování. Vyzkoušet si ji ale může kdokoli, avšak zatím pouze ve dvou konkrétních japonských restauracích. V japonském Tokiu byly totiž otevřeny dva podniky s názvem No Salt Restaurant. Kuchaři v nich nabízejí standardní nabídku pokrmů, ovšem zcla bez přítomnosti soli.
         Průlomová myšlenka prý vznikla tak, že pan Nakamura si uvědomoval, že ve většině potravin je  obsaženo příliš mnoho soli, což škodí zdraví. A to nejen v Japonsku. Velkým problém je kromě samotného solení přidávání soli do již hotových výrobků, jako je například pečivo. Jen ve Velké Británii zkonzumuje denně jeden člověk 8,1 gramů soli (3,2 sodíku), což je o dva gramy více, než je doporučené denní množství. Také Češi své jídlo příliš solí, množství přesahuje několikrát denní doporučený příjem, říká doktorka Václava Kunová, garantka projektu „Vím, co jím“. Paní doktorka dodává, že je nutné tlačit i na výrobce, aby snižovali množství soli ve svých produktech. 
        Pan Nokamura tedy hledal způsob, jak pocit slanosti dodat pokrmům pomocí technologie, aniž by se člověk musel strachovat z přílišného příjmu sodíku. A vymyslel speciální vidličku, která oblíbenou slanou chuť jazyku dodává a simuluje pomocí slabého elektrického výboje. Vidlička má v rukojeti zabudovanou dobíjecí baterii a tři tlačítka. Strávník si tak při každém soustu musí vložit vidličku na jazyk a zmáčknout na pár vteřin jedno z tlačítek, které generuje intenzitu slanosti. Vyvolání slané chuti na jazyku je však samozřejmě jen dočasné, vidlička simuluje slanost pouze ve chvíli, kdy je stlačeno tlačítko. Prototyp, který testují zákazníci restaurací No Salt, není vodotěsný a baterie vydrží na jedno dobití šest hodin. Na pultech obchodů by se měla vidlička objevit v průběhu příštího roku. Výrobní cena se zatím pohybuje na částce 18 dolarů za kus (cca 430 korun). Vynálezce hodlá nyní pracovat na příboru, který ošálí i milovníky cukru. 
        Už v roce 2012 na konferenci v texaském Austinu představil pan Nokamura elektrický příbor , o němž tvrdil, že umí měnit chutě. Na technologii pracoval šest let a tvrdí, že kromě slané chuti umí vidlička simulovat i kyselou nebo kovovou chuť. Jediné, na čem ještě bádá, je tedy realistická chuť cukru.