Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

26. května 2016

Dernier Cri



Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva z Austrálie, kde kapří invaze zamořila řeky a vláda chce tuto rybu totálně vyhubit. Austrálii došla trpělivost. Rybě, která ovládla australské řeky, hrozí místní úřady vyhlazením a na pomoc si berou rovnou biologické zbraně. Kapry plánují zahubit vypuštěním speciálního herpes viru do řek. Vláda vyčlenila na boj s přemnoženým druhem v rozpočtu 15 milionů australských dolarů (asi 265 milionů korun). Program kontroly kaprů je podle místopředsedy vlády Barnaby Joyce jedinou možností, jak odstranit tuhle „u dna žijící a bláto sající rybu“.  Kapři zaplnili hlavně povodí řek Murray a Darling na jihovýchodě Austrálie, klíčovou oblast pro tamější zemědělství. Mluvčí vlády prohlásil: „Běžný kapr je odporný škůdce vodních toků a tvoří 80 procent rybí biomasy v tomto povodí.“
            V povodí rostou ojedinělé druhy rostlin a je domovem savců, žab i ryb včetně několika ohrožených druhů. Počet kaprů se udržoval dlouhodobým suchem, s dešti a povodněmi však došlo k jeho nové expanzi. Pro přirozenou australskou faunu je kapr těžkým konkurentem. Kapří nasávají z vody rybí jikry, hmyz, slávky i rostliny ze dna, čímž rozdmýchávají sediment. Důsledkem je zhoršená kvalita vody, což ztěžuje život australským rybám, které potřebují skrze vodu vidět, aby přežily. Kaprům znečištěná voda nevadí. Žijí u dna a pro mnoho lidí jsou nechutní kvůli pachuti bahna.
            Odborníci z Vědecké a průmyslové organizace Commonwealthu (CSIRO) přišli s návrhem vypustit speciální herpes vir do ekosystému. Virus by měl vyhubit kapry, ale nijak nepoškodit další organismy.  Jedná se o vysoce specifické virové onemocnění. „Způsobuje vysokou úmrtnost u běžných kaprů a u okrasných koi kaprů. Není známo, že by další druhy včetně zlatých rybiček byly virem ovlivněny,“ píše se ve zprávě CSIRO. 
          První zmínky o kaprech v Austrálii pocházejí z počátku 20. století. Podle časopisu Fishing World koupil prvního kapra v roce 1907 jeden muž od prodejce zvířat v Sydney. Rybu poté pustil do přehrady. K přemnožení však došlo až v šedesátých letech, kdy byl do řeky Murray vypuštěný druh kapra Bolarra z místní rybí farmy. Rozsáhlé povodně v sedmdesátých letech pak pomohly kapra rozšířit dál. Problémy dělal evropský kapr i v Americe v řece Mississippi. Spojené státy utratily miliony dolarů, aby se invazivního druhu zbavily. Zkoušely elektrické bariéry, vodní děla i pasti lákající kapry na vůni.