Žhavou novinkou tohoto týdne jsou zprávy z několika tiskových agentur, které zveřejnily výsledky lékařských výzkumů o současné situaci, pokud jde o rakovinu tlustého střeva. Podle těchto zpráv se výskyt této nebezpečné nemoci v posledním roce na celém světě ztrojnásobil! A co je pro nás zajímavé: na rozšiřování této nemoci prý má velkou vinu vzrůstající móda grilování masa! Někteří lékaři jsou přesvědčeni, že obliba grilovaných mas, zejména těch tučnějších, které tak rádi konzumujeme s pivem (a potom si dáme cigaretku) je prvním krůčkem k flirtování s rakovinou tlustého střeva.
Jde o jedno z nejhorších nádorových onemocnění v České republice. Jen za posledních třicet let se jeho incidence zvýšila třikrát. Na sto tisíc mužů připadá devadesát pět nemocných rakovinou tlustého střeva, u žen je to šedesát tři. Je to tedy druhé nejrozšířenější nádorové onemocnění, které nás postihuje. U žen sice stále dominuje rakovina prsu, u mužů zase rakovina prostaty, avšak i tak ale držíme v evropských a celosvětových statistikách prvenství, a to nejen co do výskytu, ale i úmrtnosti. V případě rakoviny tlustého střeva a konečníku si za to ale do určité míry můžeme sami. Velký vliv na to, zda nám rakovinotvorné buňky vyhlásí válku či nikoliv, má naše životospráva, zejména to, co jíme.
Právě stravovací návyky totiž do velké míry mohou ovlivnit to, jestli onemocníme rakovinou tlustého střeva. Strava spolu s životním stylem, ovlivňuje téměř zásadně (70-80%) fakt, že v lidském těle začnou bujet rakovinotvorné buňky. Kromě toho má ovšem vliv ještě i způsob přípravy jídla. Ruku v ruce s tím jde i konzumace tuků, hlavně nasycených mastných kyselin. Uzené a grilované maso má bezesporu velkou zásluhu na vzniku střevního nádorového onemocnění. Látky škodlivé pro náš zažívací systém mohou vznikat kromě uzení a grilování ještě i při pečení a smažení, avšak ne už v takové míře.
Naopak obranou proti rakovině tlustého střeva je určitě strava založená na vysokém obsahu vláknin, především ovoce a zeleniny. Důležitý je také přiměřený příjem bílkovin a mléčných výrobků. Pokud je strava správná, pak se ve střevech vytvoří biochemické prostředí, které napomáhá obranyschopnosti organismu. Pochopitelně i naše genetické predispozice mají velký vliv na schopnost ubránit se těmto chorobám. Jestliže však někdo z příbuzných (rodiče, sourozenci nebo děti) prodělal toto onemocnění, měli bychom více dbát na prevenci. Speciálně pak tehdy, jestli se nemoc objevila ještě před padesátým rokem věku. Mezi rizikové faktory karcinomu střev patří samozřejmě vyšší věk, téměř devadesát procent nádorů se zjišťuje u nemocných starších padesáti let. Dalším rizikovým faktorem je přítomnost polypů, které jsou prokazovány až u čtvrtiny vyšetřených ve věku nad padesát let. Výskyt polypů se pak zdvojnásobuje po sedmdesátém roce života.
Proto je tak důležité podstupovat pravidelné kontroly po pětapadesátém roce života. Jestli vám ale lékař oznámí, že se ve střevech polypy nacházejí, rozhodně nemusíte začít rozdělovat majetek svým blízkým. Dají se bezpečně a nenáročně odstranit endoskopicky. Ke skalpelu a chirurgickému zásahu je nutné se uchýlit až ve chvíli, kdy je nález větší. Čas však hraje v náš prospěch. Nádor ve střevech roste dlouhou dobu. Jeho výhoda tedy je, že než se z malého neškodného polypu stane nádor, trvá to několik let. To ale platí v případě, kdy skutečně pravidelně podstupujete preventivní prohlídky kolonoskopií. Jinak totiž přítomnost nemoci ve svém těle zaznamenat nemůžete. Alespoň do chvíle, kdy to ještě není tak vážné. Ani minutu s návštěvou lékaře neotálejte ve chvíli, kdy se ve stolici objeví krev nebo hlen.