Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva, že všechny francouzské supermarkety přestanou v příštích letech (závazně po roce 2025) nabízet vejce slepic z klecových chovů. Toto rozhodnutí reaguje na zvýšený zájem francouzských zákazníků o podmínky, ve kterých zvířata žijí. Německé, belgické a nizozemské supermarkety již nyní vejce z klecových chovů nenabízejí. Francouzská skupina Les Mousquetaires, která sdružuje více než 3,5 tisíce prodejen se 130 tisíci zaměstnanci, je třetí největší hráč na retailovém trhu a ročně prodá zhruba 750 milionů vajec, což je 15% z celkového francouzského objemu trhu s vejci. Celkový obrat této skupiny za rok 2015 byl 39,7 miliardy eur. Skupina Les Mousquetaires se zavázala, že od roku 2025 přestane vykupovat vejce z klecových chovů, následovala tedy rozhodnutí řetězce Carrefour, který se jako první z francouzských supermarketových skupin k zákazu od roku 2025 odhodlal. Carrefour (který donedávna fungoval i v Česku) prodává více než miliardu vajec za rok v 5600 prodejnách. V posledních letech od prodeje a používání vajec z klecových chovů (jsou označována číslicí 3), ustupují také mezinárodní restaurace a hotely.
Proč až od roku 2025? Místo vajec od slepic z klecových chovů budou totiž zmíněné supermarkety prodávat pouze vejce od slepic z „obohacených klecových systémů“. Tyto systémy obsahují například snášková hnízda, hřady a popeliště. Minimální čistý prostor pro jednu slepici je 600 centimetrů čtverečních, jedná se tedy o plochu čtverce se stranou kratší než 25 centimetrů. Hnízda, hřady a popeliště umožňují slepicím chovat se přirozeně. Hřad je lišta, na které slepice sedí v době spánku či odpočinku. Pod hřadem se obvykle nachází výsuvná deska, jejímž účelem je zachytávat exkrementy. Popelením v popelu, prachu nebo v jemném písku se slepice zbavují nadbytečného tuku v peří a cizopasníků. Slepice, které mají možnost ve výběhu hrabat si dovedou popeliště vytvořit samy. Na nový systém však musí chovatelé přejít postupně – a bude jim to téměř deset let trvat.
Většina českých zákazníků už kupuje v českých supermarketech vejce z tzv. obohacených klecových chovů, v Česku existuje už asi 80 producentů vajec, kteří slepice chovají v těchto podmínkách. Na pultech českých řetězců jsou však kromě českých nejčastěji polská, španělská, lotyšská nebo slovenská vejce, skoro vždy z klecových chovů. Nabídka supermarketů je daná poptávkou českých zákazníků, kteří dnes raději kupují levnější vejce z klecových chovů než dražší z obohacených klecových chovů. Dovoz vajec loni v říjnu činil více než tři tisíce tun, 76% z tohoto objemu mířilo na tuzemský trh z polských chovů. Na dumpingové ceny dovážených vajec si čeští producenti dlouhodobě stěžují.
„Chovatelé nemohou konkurovat cenám vajec, které by pro ně byly likvidační,“ míní Lucie Kobiánová, ředitelka společnosti Česká vejce, která loni vyprodukovala 300 milionů vajec.
Jiné a tedy kvalitnější ustájení se u nás (podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé) parktikuje zhruba v pětině případů. Odborníci si nedovedou představit, že by se během příštích několika let mělo znovu investovat do nových systémů v chovech. Naopak pro francouzskou skupinu řetězců je osm let dostatečně dlouhá doba.
Nejlevnější alternativou pro zemědělce je halový chov. Slepice chované v halách mají více prostoru, může jich být maximálně dvanáct na jednom metru čtverečním. Musí mít možnost snášet vejce do hnízd, mají k dispozici hřady a podestýlku, nemají ale přístup do venkovního výběhu.
Ideální je ovšem chov s výběhem. Vejce od malých farmářů, jejichž slepice mají možnost pohybovat se ve venkovním výběhu, ba dokonce v trávě, jsou samozřejmě nesrovnatelně chutnější, kvalitnější a zdravější.
Ačkoliv zákazníci nejvíce kupují vejce z klecí, i v Česku roste podle Zuzany Holé z Lidlu zájem o vejce z podestýlkových chovů. Zájem o vejce je podle Václava Koukolíčka z Tesca dán konkrétními promočními akcemi.