Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce o kvalitě českých potravin v obdiobí 2012-2017. Největší vady v potravinách z pohledu inspekce obsahovalo víno, maso a mléčné výrobky. Medy se na pranýř dostávají jako čtvrtá nejčastější komodita. Zatímco víno nebo med se ředí a končí v nich i zakázané látky, masné výrobky mají často nižší obsah masa, než obal uvádí. Za pět let se na webové stránce nazvané Potraviny na pranýři, kterou SPZI provozuje a často zásobuje aktuálními informacemi, objevilo 3714 problematických šarží různých komodit, které se mohly dostat na talíře českých domácností. Šlo o potraviny nekvalitní, falšované nebo dokonce nebezpečné.
Na prvním místě se objevuje víno. Z regálů museli prodejci stahovat lahvové i sudové. A jejich výskyt byl čtyřikrát častější než u problematických medů. Nejčastějšími vadami vín byla oxidáza (zhnědnutí a chuť po jablcích), octová chuť či chuť po myšině. Objevovala se i vína falešná: doslazovaná syntetickým glycerolem nebo ředěná vodou. Evidováno bylo 823 případů včetně neodpovídajícího značení. Ředitel inspekce Martin Klanica nicméně věří, že nepříznivou statistiku vylepší novela vinařského zákona, účinná od letošního 1. dubna. „V minulosti byla sudová vína velkým problémem. První výsledky však ukazují, že od účinnosti vinařského zákona je záchytů méně,“ řekl.
V žebříčku nejčastějších chyb se na druhém místě umístilo maso a masné výrobky (720 případů, především nižšíobsah masa, než je uvedeno na obalu – a neodpovídající značení pokud jde o druh a kvalitu), třetí v pořadí je mléko a mléčné výrobky (319 případů, zejména nižší než deklarovaný obsah sušiny nebo tuku v sušině, nedostatečné skladování, ), na následujících místech jsou medy a pečivem. Častým prohřeškem bývá, že se výrobek vydává za to, čím není. Na pultech se objevovaly „české“ medy, které však byly směsí medů vyrobených v Evropské unii nebo ve třetích zemích, nebo masné výrobky s nižším obsahem masa, než bylo uvedeno na etiketách. Časovanou bombou jsou doplňky stravy, se kterou si ani Evropská unie příliš neví rady. Pravidla jsou nastavena nedostatečně.
Za pět let zaregistrovala inspekceo 1558 případů nebezpečných látek, 1209 případů falšovaných potravin a 949 nejakostních potravin. Nejvíce případů inspekce zachytila loni: 812. Od roku 2015 je publikována i rubrika Uzavřené provozovny. Těch se za zhruba dva a půl roku dočasně kvůli prohřeškům uzavřelo na 497. Zpočátku SZPI konstatovalo, že situace v gastronomických provozech je katastrofální. Mnohé závody, mezi které patří i jídelny, nedodržovaly elementární pravidla hygieny.
Na prvním místě se objevuje víno. Z regálů museli prodejci stahovat lahvové i sudové. A jejich výskyt byl čtyřikrát častější než u problematických medů. Nejčastějšími vadami vín byla oxidáza (zhnědnutí a chuť po jablcích), octová chuť či chuť po myšině. Objevovala se i vína falešná: doslazovaná syntetickým glycerolem nebo ředěná vodou. Evidováno bylo 823 případů včetně neodpovídajícího značení. Ředitel inspekce Martin Klanica nicméně věří, že nepříznivou statistiku vylepší novela vinařského zákona, účinná od letošního 1. dubna. „V minulosti byla sudová vína velkým problémem. První výsledky však ukazují, že od účinnosti vinařského zákona je záchytů méně,“ řekl.
V žebříčku nejčastějších chyb se na druhém místě umístilo maso a masné výrobky (720 případů, především nižšíobsah masa, než je uvedeno na obalu – a neodpovídající značení pokud jde o druh a kvalitu), třetí v pořadí je mléko a mléčné výrobky (319 případů, zejména nižší než deklarovaný obsah sušiny nebo tuku v sušině, nedostatečné skladování, ), na následujících místech jsou medy a pečivem. Častým prohřeškem bývá, že se výrobek vydává za to, čím není. Na pultech se objevovaly „české“ medy, které však byly směsí medů vyrobených v Evropské unii nebo ve třetích zemích, nebo masné výrobky s nižším obsahem masa, než bylo uvedeno na etiketách. Časovanou bombou jsou doplňky stravy, se kterou si ani Evropská unie příliš neví rady. Pravidla jsou nastavena nedostatečně.
Za pět let zaregistrovala inspekceo 1558 případů nebezpečných látek, 1209 případů falšovaných potravin a 949 nejakostních potravin. Nejvíce případů inspekce zachytila loni: 812. Od roku 2015 je publikována i rubrika Uzavřené provozovny. Těch se za zhruba dva a půl roku dočasně kvůli prohřeškům uzavřelo na 497. Zpočátku SZPI konstatovalo, že situace v gastronomických provozech je katastrofální. Mnohé závody, mezi které patří i jídelny, nedodržovaly elementární pravidla hygieny.