Velice jsem záviděl americkému spisovateli Henry Millerovi (1891-1980), který prý uměl, jak sám tvrdil, „oddělit se od běhu světa“. To znamená „udržet mysl prázdnou, mlčet celý den, nečíst noviny a neposlouchat rádio ani místní klevety, oddat se naprosté nečinnosti...“
Dařilo se mi to pouze ve výjimečných chvílích, například tehdy, když jsem u neobydleného ostrůvku Šturago poblíž Rovinje v Chorvatsku ležel v nafukovacím člunu a houpal se na vlnkách.
Avšak přiznávám, ani v těchto vzácných chvílích jsem nedokázal „udržet mysl prázdnou“ neboli „nemyslet na nic“. Díval jsem se totiž do vody pod člunem a viděl tam vodní živočichy, jichž byl bezpočet. A aniž bych se snažil, cosi mě nutkalo je rozeznávat a správně pojmenovat. Později jsem si koupil v rovinjském antikvariátu starou knížku, v níž byly všechny ryby nakresleny a pojmenovány latinsky, chorvatsky a anglicky.
Od těch nejmenších, jako byly Sardina (Sardinka, Sardina pilchardus), Inčun neboli Srdela (Sardelka, Engraulis encrassiocolus), Papalina (Šprot, Clupea sprattus), až po ty větší. Velmi mi však chutnají malé rybičky, které se dají smažit jako grundle: nejlepší z nich je podle mého názoru Gira neboli Girica (Modrák, Spicara smaris – anglicky Pickarel), vynikající je také Cipal (Cípal, Mugil cephalus – anglicky Gray mullet) jehož jikry se suší a podávají jako „černý kaviár“, dále pak Trigja (Parmice nachová, Mullus barbatus – anglicky Mullet) nebo Trlja (Parmice červená, Mullus surmuletus – anglicky Surmuller), Lastavica (Štítník, Chelidonichthys lucerna – anglicky Tub), Gavun (Gavún, Atherina hepsetus – anglicky Smelt) nebo Iglice (Jehlice, Belone belone), přes ty větší jako je Fratar (Mořan, Diplodus vulgaris), Pic (Kanic, Diplodus puntazzo), Ugor (Úhoř, Conger conger) nebo Šnjur (Kranas, Trachurus trachurus). Dlužno ovšem připomenout, že v Chorvatsku se na trhu mořské ryby dělí do tří kategorií: ty nejlevnější třetitřídní neberu téměř vůbec v úvahu a nezjímám se o ně. Ani vzhledem ani chutí nejsou nijak přitažlivé: vyhýbám se především rybám jako je Skuša (Makrela) nebo Oslič (Štikozubec).
Naopak velice přitažlivé (a chuťově úžasné) jsou ryby první kategorie, mezi které patří například Zubatac (Zubatec, Dentex dentex – anglicky Dog´s teeth), Špar neboli Ovrata neboli Orada neboli Komarča (Mořan, Sparus aurata – anglicky Annular Git Head nebo Sparus nebo Gold fish), Ušata (Oblada, Oblada melanura – anglicky Black tail sea), Šarag neboli Šargo (Mařan, Diplodus sargus sargus – anglicky Sargo), Brancin neboli Lubin (Mořčák , Dicentrarchus labrax – anglicky Sea Bass nebo Base), Kovač (Pilobřich ostnitý, Zeus Faber – anglicky John Dory), Škrpina (Ropušnice, Scorpaena scrofa – anglicky Scorpion fish), Škarpina neboli Kirnja neboli Pirka (Mořský okoun, Serranus scriba – anglicky Grooper nebo Dusky serranus nebo Lettered Perch), Kanjac (Kanic, Serranus cabrilla – Comber), Golub nebo Raža (Rejnok, Raja Batis – anglicky Sting ray nebo Thornback ray), List (Mořský jazyk, Solea solea – anglicky Common sole), Lumbrak (Pyskoun, Symphodus tinca - anglicky Crenilabre paon), Grdobina (Mořský ďas, Lophius piscatorius - anglicky Frogfish), Pic (Kanic ostrohlavý, Diplodus puntazzo – anglicky Charp souted), Kantar (Mořan tmavý, Spondyliosoma cantharus - anglicky Black sea bream), Gof (Limanda, Limanda Operaphan – anglicky Yelow tail Cod)...
Některé ryby jsou sice krásné, když je vidíte plout pod vodou, avšak mezi labužníky velkou oblibu nemají: například Knez (Kněžík duhový, Coris julis – anglicky Rainbow-wrase), Morska mačka (Máčka skvrnitá, Scyliorhinus canicula - anglicky Catfish), Pauk (Ostnatec velký, Trachinus draco - anglicky Sting fish), Murina (Mořský okoun obrovský, Maccullochella peelii - Murray Cod), Lokarda (Makrela španělská, Scomberomorus maculatus – anglicky Spanish Mackerel), Arbun (Rúžicha, Pagellus erythrinus - anglicky Pandora), Fratar (Mořan, Diplodus vulgaris – anglicky Base), Palamida (Pelamida, Sarda sarda – anglicky Pelamid)...
Večer si pak v některé z báječných chorvatských hospůdek pochutnávám na čerstvě upečené rybě. Přiznávám, že nejsem milovníkem té nějběžnější chorvatské úpravy: brodet neboli ryba dušená na cibulce s česnekem, petrželkou a rajčaty se podává s polentou, není to špatné, ale já mám přece jen raději rybu pečenou na roštu, které se před pečením vykuchá a mírně osolí, ochutí olivovým olejem a troškou rozmarýnu, petrželkou a strouhanou citronovou kůrou. Říká se to „na žaru“ a podává se s domácím chlebem a zeleninovým salátem, já osobně dávám přednost okurkovému, zalitému kyselým mlékem nebo zakysanou smetanou. Mám rád, když mi pak rybu na talíři polijí šťávou z vína a česneku.
Často se mě lidé ptají, kam chodím na mořské ryby v Praze. Prozradím vám to: ta restaurace se jmenuje Luka Lu, najdete ji na Újezdě naproti Tyršovu domu a majitelem je Veso Djorem. Teď je zrovna sezona, kdy se sedí na nádherné zahrádce.