Významný historik Bedřich Loewenstein popsal české a moravské území jako „spojité nádoby, typické neustálým pronikáním se sousedy“. Je důležité vědět, že v roce 1918, tedy v době vzniku Československé republiky, žilo na jejím území (včetně Podkarpatské Rusi) jen 50% Čechů! Z celkových 13 milionů obyvatel bylo zde 23% Němců, 15% Slováků, 5,6% Maďarů, 3,5% Rusínů, 1,2% Židů a 0,6% Poláků!
V roce 2011 bylo registrováno na území České republiky 10,5 milionů obyvatel, z toho 64,3% Čechů, 5% Moravanů, 1,4% Slováků, 0,5% Ukrajinců, 0,4% Poláků, 0,3% Vietnamců, 0,2% Němců, 0,2% Rusů, 0,1% Slezanů, 0,1% Maďarů... Romové a Rusíni nebyli součástí výzkumu.
Jak toto prolínání souvisí s gastronomií? Co je ryze české a co není? Nejčastěji je česká kuchyně přirovnávána ke kuchyni německé. Pojďme se tedy na německou kuchyni podívat blíže.
Německá kuchyně je samozřejmě složena z více různých regionálních kuchyní, které se od sebe někdy i velice liší. Jihoněmecká kuchyně, tedy bavorská a švábská, má mnoho podobností se švýcarskou a zejména i s rakouskou kuchyní. Sárská (a také falcká a bádenská) kuchyně je silně ovlivněna kuchyní francouzskou (a připomíná kuchyni v Alsasku či Lotrinsku). Své zásadně typické rysy má i severoněmecká kuchyně, obsahující mnoho elementů severské (skandinávské) kuchyně. Většina lidí se domnívá, že základem německé kuchyně, její typickou formou, je eintopf, tedy jídlo z jednoho hrnce. To je pravda jen částečná. Ostatně také česká kuchyně má některá eintopfová jídla: drštkovou, hrachovou, čočkovou a bramborovou polévku, guláše, dušené ledvinky...
Hodně podobná české je například bavorská sekaná Leberkäse , která však obvykle neobsahuje ani játra ani sýr, jak by se mohlo zdát z názvu. Typickou bavorskou specialitou jsou bílé telecí párky Weißwurst, které se podávají často jako tzv. druhá snídaně se sladkou hořčicí (vzhledem podobná kremžské) a preclíkem. Říká se, že Weisswurst umírá s poledními zvony. Zapíjí se pivem Weissbier. Podobné českým jsou knedlíky Germknödel nebo buchty Dampfnudeln, vařené ve vodě nebo páře a často plněné povidly nebo ovocem. Oblíbené je vepřové koleno (pečené nebo grilované), bavorsky Schweinshaxn. Také norimberský perník Nürnberger Lebkuchen.
Bádensko, Falcko a Sársko jsou oblasti, o jejichž lahůdkách toho v Čechách víme jen málo. Kdo chodí občas nakupovat do německé sítě Aldi, zná asi výtečné Bádenské plněné taštičky (Maultaschen), kterým se říká „německé ravioli“. Jihozápadní kuchyně se vyznačuje poněkud lehčí stravou. Zajímavé jsou naopříklad Schupfnudeln, tlusté a špičaté bádenské nudle z bramborového těsta. Mnoho Němců miluje falcký Saumagen, vepřový žaludek s nádivkou mletého masa a brambor. Připomíná naši tlačenku, ale chuť je jiná. Do celého světa se rozšířil recept na Schwarzwälder Kirschtorte, třešnový dort. Nebo Flammkuchen (flambírovaný koláč), který pochází z Alsaska, jsou to v troubě pečené placky ze slabě vyváleného kynutého chlebového těsta, pokryté směsí ze špeku, cibule a husté kyselé smetany. Tedy vlastně jakási pizza.
Ve Švábsku vám asi nejčastěji nabídnou Spätzle, halušky z nudlového těsta za použití většího podílu vajec. Skvělé jsou s houbovou omáčkou, zejéma z čerstvých lišek. V Porýní a Hesensku si dejte Sauerbraten, pochoutku hodně podobnou české svíčkové. Tady se někdy podává s rozinkami. Výborná je také frankfurtská zelená omáčka Grüne Soße z protlačených žloutků a s množstvím bylinek, podává se k vařeným bramborám. Nebo Frankfurter Rippchen, což jsou frankfurtská žebírka, avšak ve skutečnosti spíše nasolené a naložené vepřové kotlety, dušené na sladkokyselém zelí.
Přijedete-li do Hamburku, musíte si dát Kohl und Pinkel, dušenou listovou kapustu s typickým buřtem, jen uzeným a ohřátým, který má výraznou chuť. Avšak nejtypičtějším hamburským pokrmem je Labskaus, směs umletého nasoleného hovězího masa, brambor, matjesů, cibule a červené řepy. Výborný je rovněž uzený úhoř nebo takzvaná „úhoří“ polévka (Aalsuppe), která však úhoře vůbec neobsahuje.
Prusko je na východě ovlivněno slezskou kuchyní. Je zde ovšem i Eisbein, vařené vepřové koleno s hořčicí a bramborovou a hráškovou kaší. Nebo Currywurst, původně berlínská specialita, což je smažený buřt politý kečupem s kořením, připomínajícím curry. Já osobně miluju Königsberger Klopse, královecké knedlíčky, původně z východního Pruska. Jsou to vařené knedlíčky z mletého masa s trochou sardelí, podávané k bramborům v husté bílé omáčce s velkým množstvím kaparů.
A máme zde ještě Durynsko a Sasko. Durynský grilovaný buřt Thüringer Bratwurst, podávaný s hořčicí v rozkrojené žemli je obligátní denní fast-food. Dobré (a pro Čechy zajímavé) jsou knedlíky ze syrových brambor Thüringer Klöse. Také hovězí roláda Rindroulade stojí za ochutnání. Jako příloha se k masům a knedlíkům podává červené zelí s jablky – říká se tomu Apfelrotkohl. V Sasku vám nabídnou asi bramborovou polévku, která se inspirovala horskou kuchyní Krušných hor a mnoha dalšími vlivy. V Lipsku si dáte nejspíš Leipziger Allerei, což je příloha ze směsi vařené zeleniny (hrášku, fazolek, květáku nebo chřestu), k níž se často podávají vaření krabi.
Lužickosrbská menšina sem ovšem přinesla hovězí maso s křenovou omáčkou. Nebo tvaroh s lněným olejem. Ze sladkostí je nejslavnější Dresdner Stollen, vánoční štola, známá po celém Německu i u nás. Obsahuje spoustu hrozinek a kandovaného ovoce. Leipziger Lerche je lipská specialita z mandlového těsta.
V roce 2011 bylo registrováno na území České republiky 10,5 milionů obyvatel, z toho 64,3% Čechů, 5% Moravanů, 1,4% Slováků, 0,5% Ukrajinců, 0,4% Poláků, 0,3% Vietnamců, 0,2% Němců, 0,2% Rusů, 0,1% Slezanů, 0,1% Maďarů... Romové a Rusíni nebyli součástí výzkumu.
Jak toto prolínání souvisí s gastronomií? Co je ryze české a co není? Nejčastěji je česká kuchyně přirovnávána ke kuchyni německé. Pojďme se tedy na německou kuchyni podívat blíže.
Německá kuchyně je samozřejmě složena z více různých regionálních kuchyní, které se od sebe někdy i velice liší. Jihoněmecká kuchyně, tedy bavorská a švábská, má mnoho podobností se švýcarskou a zejména i s rakouskou kuchyní. Sárská (a také falcká a bádenská) kuchyně je silně ovlivněna kuchyní francouzskou (a připomíná kuchyni v Alsasku či Lotrinsku). Své zásadně typické rysy má i severoněmecká kuchyně, obsahující mnoho elementů severské (skandinávské) kuchyně. Většina lidí se domnívá, že základem německé kuchyně, její typickou formou, je eintopf, tedy jídlo z jednoho hrnce. To je pravda jen částečná. Ostatně také česká kuchyně má některá eintopfová jídla: drštkovou, hrachovou, čočkovou a bramborovou polévku, guláše, dušené ledvinky...
Hodně podobná české je například bavorská sekaná Leberkäse , která však obvykle neobsahuje ani játra ani sýr, jak by se mohlo zdát z názvu. Typickou bavorskou specialitou jsou bílé telecí párky Weißwurst, které se podávají často jako tzv. druhá snídaně se sladkou hořčicí (vzhledem podobná kremžské) a preclíkem. Říká se, že Weisswurst umírá s poledními zvony. Zapíjí se pivem Weissbier. Podobné českým jsou knedlíky Germknödel nebo buchty Dampfnudeln, vařené ve vodě nebo páře a často plněné povidly nebo ovocem. Oblíbené je vepřové koleno (pečené nebo grilované), bavorsky Schweinshaxn. Také norimberský perník Nürnberger Lebkuchen.
Bádensko, Falcko a Sársko jsou oblasti, o jejichž lahůdkách toho v Čechách víme jen málo. Kdo chodí občas nakupovat do německé sítě Aldi, zná asi výtečné Bádenské plněné taštičky (Maultaschen), kterým se říká „německé ravioli“. Jihozápadní kuchyně se vyznačuje poněkud lehčí stravou. Zajímavé jsou naopříklad Schupfnudeln, tlusté a špičaté bádenské nudle z bramborového těsta. Mnoho Němců miluje falcký Saumagen, vepřový žaludek s nádivkou mletého masa a brambor. Připomíná naši tlačenku, ale chuť je jiná. Do celého světa se rozšířil recept na Schwarzwälder Kirschtorte, třešnový dort. Nebo Flammkuchen (flambírovaný koláč), který pochází z Alsaska, jsou to v troubě pečené placky ze slabě vyváleného kynutého chlebového těsta, pokryté směsí ze špeku, cibule a husté kyselé smetany. Tedy vlastně jakási pizza.
Ve Švábsku vám asi nejčastěji nabídnou Spätzle, halušky z nudlového těsta za použití většího podílu vajec. Skvělé jsou s houbovou omáčkou, zejéma z čerstvých lišek. V Porýní a Hesensku si dejte Sauerbraten, pochoutku hodně podobnou české svíčkové. Tady se někdy podává s rozinkami. Výborná je také frankfurtská zelená omáčka Grüne Soße z protlačených žloutků a s množstvím bylinek, podává se k vařeným bramborám. Nebo Frankfurter Rippchen, což jsou frankfurtská žebírka, avšak ve skutečnosti spíše nasolené a naložené vepřové kotlety, dušené na sladkokyselém zelí.
Přijedete-li do Hamburku, musíte si dát Kohl und Pinkel, dušenou listovou kapustu s typickým buřtem, jen uzeným a ohřátým, který má výraznou chuť. Avšak nejtypičtějším hamburským pokrmem je Labskaus, směs umletého nasoleného hovězího masa, brambor, matjesů, cibule a červené řepy. Výborný je rovněž uzený úhoř nebo takzvaná „úhoří“ polévka (Aalsuppe), která však úhoře vůbec neobsahuje.
Prusko je na východě ovlivněno slezskou kuchyní. Je zde ovšem i Eisbein, vařené vepřové koleno s hořčicí a bramborovou a hráškovou kaší. Nebo Currywurst, původně berlínská specialita, což je smažený buřt politý kečupem s kořením, připomínajícím curry. Já osobně miluju Königsberger Klopse, královecké knedlíčky, původně z východního Pruska. Jsou to vařené knedlíčky z mletého masa s trochou sardelí, podávané k bramborům v husté bílé omáčce s velkým množstvím kaparů.
A máme zde ještě Durynsko a Sasko. Durynský grilovaný buřt Thüringer Bratwurst, podávaný s hořčicí v rozkrojené žemli je obligátní denní fast-food. Dobré (a pro Čechy zajímavé) jsou knedlíky ze syrových brambor Thüringer Klöse. Také hovězí roláda Rindroulade stojí za ochutnání. Jako příloha se k masům a knedlíkům podává červené zelí s jablky – říká se tomu Apfelrotkohl. V Sasku vám nabídnou asi bramborovou polévku, která se inspirovala horskou kuchyní Krušných hor a mnoha dalšími vlivy. V Lipsku si dáte nejspíš Leipziger Allerei, což je příloha ze směsi vařené zeleniny (hrášku, fazolek, květáku nebo chřestu), k níž se často podávají vaření krabi.
Lužickosrbská menšina sem ovšem přinesla hovězí maso s křenovou omáčkou. Nebo tvaroh s lněným olejem. Ze sladkostí je nejslavnější Dresdner Stollen, vánoční štola, známá po celém Německu i u nás. Obsahuje spoustu hrozinek a kandovaného ovoce. Leipziger Lerche je lipská specialita z mandlového těsta.