Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

1. listopadu 2018

Dernier Cri









Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva o otevření Muzea nechutného jídla ve švédském městě Malmö. Mezi exponáty, které mohou návštěvníci ochutnat a přičichnout si k nim, je šťáva z ovčích očí, býčí žlázy, sýr prolezlý červy či americké kořenové pivo. Mezi osmdesáti exponáty výstavy návštěvník narazí na býčí penis, peruánský koktejl z žab, víno z myších mláďat požívané v Číně a Koreji či švédskou specialitu surströmming čili fermentovaného sledě, který podle některých páchne jako odpadky, na něž pražilo několik dní slunce. Další specialita, zvaná balut, pochází z Filipín. Jedná se o oplodněná kachní vejce, která se vaří nebo smaží s již částečně vyvinutým embryem. Ovčí sýr casu marzu z italské Sardinie je vlastně ovčí sýr prolezlý živými larvami hmyzu. Jeho jméno znamená „shnilý sýr“ a místně se mu říká „červí sýr“. 

Všechny vyjmenované poživatiny jsou v některých kulturách považovány za lahůdky. Ve snaze předejít nežádoucím reakcím útrob zvědavců mají vstupenky do nezvyklého muzea předvídavě formu sáčků na zvracení, napsala agentura AP.

Kurátor výstavy Samuel West přiznal, že dosud se mu podařilo ochutnat jen polovinu z vystavených exponátů. „Stává se to každý den,“ odpovídá na otázku, zda už někoho během prohlídky zradily útroby. Některé z vystavených delikates vydávají natolik mocný odér, že musí být uchovávány ve sklenicích.

„Vystavovat skutečné jídlo může být problém,“ uvedl ředitel muzea a kurátor Andreas Ahrens. Vystavené věci se prý musí docela často měnit. „Musí se předejít tomu, aby něco z toho začalo hnít,“ dodal. „Býčí žlázy zkrátka nemůžete vystavit na dlouho,“ prohlásil West.

West doufá, že návštěvníci si díky výstavě uvědomí, že to, co lidé považují za pochoutku, anebo naopak za nepoživatelné, je naučená reakce, kterou lze změnit. Cíl výstavy spatřuje také v tom, že po jejím absolvování lidé spíš sáhnou po udržitelnějších potravinových produktech, například po hmyzu nebo laboratorně pěstovaném masu.

„Znechucení je jednou ze šesti základních lidských emocí a jeho evoluční funkcí je ochránit nás od jídla, jež by mohlo být nebezpečné – ať už něčím kontaminované, jedovaté nebo zkažené,“ rozvedl West.

„Znechucení máme zakotvené jako emoci, ale to, co považujeme za nechutné, je dané kulturně,“ dodal.

Muzeum nechutného jídla má být v provozu až do 27. ledna 2019. Organizátoři výstavy uvedli, že muzejní obchod nabízí „nezvyklé“ nápoje a občerstvení. Tvrdí také, že restaurace otevřená při muzeu „nechutná“ rozhodně není.