Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

31. prosince 2015

Dernier Cri



Žhavou novinkou tohoto týdne je vydání knihy Česká kuchyně lehká a elegantní, kterou napsal Martin Svatek. Martin je jedním z nejtalentovanějších mladých českých kuchařů současnosti a  šéfuje ve své restauraci Goldie, kterou najdete v hotelu Nautilus na náměstí v Táboře. Často tam chodím. Kdyby byla jeho restaurace v Praze, jistě by kandidovala na hvězdičku Michelin. Mimo Prahu však zatím bohužel Michelin restaurace nehodnotí.

          Martinova kniha si klade za hlavní úkol předvádět zajímavé moderní varianty klasických českých receptů (například žahour). Tak třeba tatarský biftek zde není jako obvykle z hovězí svíčkové, nýbrž ze svíčkové koňské. Řezník pan Čadil, od kterého bere Martin maso, se totiž specializuje na koninu a sídlí hned za rohem od Goldie. Mezi recepty tohoto typu najdeme také zadělávané drštky s klobásou nebo pečený hovězí pupek s pastinákovým pyré. V každém receptu je vždy nějaký vtipný detail, který ho odlišuje od běžných receptur. Zase uvedu typický příklad: smažené jelito s liškovým krémem. Kolečka jelita jsou obalena v trojobalu a potom osmažena. Polovina lišek se uvaří s mlékem a šalotkou (plus koření), potom smíchá se smetanou a rozmixuje do hladka. Zbytek lišek se osmaží na másle a vloží do krému. Věřte mi, je to lahůdka! Z dalších neobvyklých kombinací jmenujme alespoň pečená kachní prsa s ostružinami nebo grilované hovězí drštky (ty se nekrájejí na proužky, nýbrž na větší trojúhelníky – a potom marinují, uvaří a osmaží) se salátem z řapíkatého celeru a jablek. Také pečený hovězí morek stojí za vyzkoušení. V některých případech vás Martin překvapí: třeba když na hovězí svíčkovou přidává snítky mochny husí, což je divoce rostoucí rostlina, kterou možná ani neznáte. Často používá právě suroviny nepříliš běžné – například  fialové brambory, okouna, fenykl, rakytník, zázvor, husí sádlo, med, perličky, řepu, sivena, ježdíka, jikry, mlíčí... Vynikající je tlačenka z králičích stehen, ředkvičky v drůbežím vývaru nebo ledová bezinková koule. Za povšimnutí stojí také společné fotky se světovými hvězdami, jako je Paul Bocuse, Joël Robuchon nebo Thomas Keller.

29. prosince 2015

MŮJ TIP - Griechenbeisl






Griechengasse 9, Fleischmarkt 11, A - 1010 Vídeň
Tel.: +43 (0)5331977'
office@griechenbeisl.at
www.griechenbeisl.at
Otevřeno denně 11:30-23:30




Z jídelního lístku:
Hovězí vývar s kroupovými noky a játrovými knedlíčky (6,20
Starovídeňská bramboračka (6,20
Maďarská gulášová polévka (6,40
Tafelspitz se sulcem, olivami a šalotkou (12,20
Uzená kachní prsa, salát Macadamia z celeru a jablek, ovocná omáčka (13,90
Hovězí carpaccio, tamarillo, sýr mozzarella s bazalkou (14,80
Filátko z čerstvého sivena, liškové rizoto (24,60
Pečený candát, zelí se šafránem a bazalkou, Pak Choi (23,70
Klasický Wiener Schnuitzel z telecího, bramborový salát (27,10
Vídeňský Tafelspitz s křenem a pečenými bramborami (23,80
Hovězí roštěnka s pečenými papfrikami a bylinkovým máslem (24,90
Jehněčí kotlety s ratatouille (20,60
Náš domácí guláš (15,70
Stehýnko z pečeného selátka, zelí s klobáskou chorizo (17,60
Pečené štýrské kuřátko (17,30
Vegetariánská špenátová roláda s rajčatovým ragú (17,20
Kynuté meruňkové knedlíky (8,70
Kaiserschmarrn – trhanec - se švestkami (13,80
Domácí jablečný štrůdl (7,20
Opilý Augustin – domácí ořechový dezert se smetanou, vinný sabayon (8,70


Upozornění: 
Tentokrát jsme v Rakousku, konkrétně ve staré Vídni – a to v jedné z nejpamátnějších místních hospůdek, lidově pajzlu. Je to však pajzl luxusní, který byl založen už v roce 1447 a kam chodili (a zanechali zde své autogramy) lidé jako Beethoven, Schubert, Wagner, Strauss, Brahms, Šaljapin, Pavarotti, Mark Twain, Nestroy, hrabě Zeppelin, Johnny Cash a Phil Collins. Na jídelním lístku najdete jak vídeňskou klasiku, tak i leccos odjinud. A nebojte se, moc turistů sem nechodí. Čepuje se vynikajícím způsobem (nejlépe ve Vídni) plzeňská dvanáctka.

27. prosince 2015

REFERENDUM

Tak máme za sebou další Referendum, tentokrát bylo trošku náročnější, pro znalce, především pro znalce italské kuchyně. Málokdo z Čechů totiž dokáže rozlišit dva pokrmy řazené do kategorie pasta, tedy těstovinové pokrmy, v tomto případě s rajčatovou omáčkou: Arrabiata a Amatriciana. Rozdíl je ve slanině: u první jde o pancettu, u druhé o guanciale. Některé názory: důležité je prý, aby slanina nebyla jen sušená, ale i trošku zauzená, jak to dělají v Trentinu. K Arrabiatě prý zásadně jen penne. Objevila se zde také chvála na italské konzervy s dušenými rajčaty. Nicméně výsledek tohoto Referenda je jasný:


Mezi dvěma pastami s rajčatovou omáčkou zvítězila Arrabiata nad Amatricianou! 


V referendech budeme pokračovat, další otázku můžete čekat jako vždy v pondělí, tedy 28. 12. 2015.

25. prosince 2015



Už zase máme za sebou ten Štědrý večer, zase jsou v plném běhu vánoční svátky a časopisy i televize byly už skoro měsíc plné receptů na vánoční jídla. Důvod, proč jdu s křížkem po funuse, je prostý: nestihl jsem to. Celý prosinec jsem byl v jednom fofru. Ale jestli se ptáte na dárky, jeden moc hezký jsem pod stromeček dostal. Jsou to sebrané hity Pavla Bobka, krabička s názvem Elpíčka (999 Kč). Obsahuje všechny písničky, které Bobek natočil v češtině. Spousta z nich je s mými texty. Více než třetina.
          Ale o Vánocích z gastronomického hlediska bych přece jen měl něco napsat. Je to přece jen velice zajímavé téma, že?
          Například by neškodilo podívat se trošku do minula. Nemusíme chodit daleko. Třeba na jižní Moravu – tam byly vánoční zvyky po mnoho let hodně odlišné od zvyků v Čechách. Vesničané tam celý Štědrý den drželi půst, dárky si nedávali a večeřeli chleba a luštěniny. Ani pojem „Štědrý den“ vlastně nepoužívali, hovořili jen o Štědrém večeru. A v dávné minulosti dokonce právě 24. prosince končil rok. Lidé tehdy brali štědrovečerní večeři spíše jako rituál. Kolem stolu naskládali třeba snopy obilí s plnými klasy a další plodiny. Pak dokola umístili řetěz, aby úroda vydržela. O jídlo ani tak nešlo. Nejdřív se u stolu rozkrojil obyčejný pecen chleba, pán domu ho nakrájel na krajíce a každý ze stolovníků si potom svůj krajíc namazal medem, posypal ořechy a pozor - plátky česneku! Tento zvyk pak na východní části od řeky Moravy, jako je Podluží, Veselsko i Strážnicko, posléze nahradilo pojídání oplatků (které pekli farníci) jako hostií v kostele. Potírání medem a sypání ořechy a česnekem však i v případě oplatků na Moravě zůstalo. Farníci museli upéct oplatky pro každého obyvatele vesnice. Proto začínali už na podzim. Odměnu dostávali v naturáliích - třeba nějaké to vajíčko nebo kus špeku. Pokud jde o hlavní vánoční jídlo, bývala to na Moravě především polévka kyselica. Postupem času mohla být bohatší, její základ však byl vždy v láku z kyselého zelí. Kapr se k večeři začal podávat až mnohem později,  někde dokonce až po konci 1. světové války. 
          Nebo se chcete raději podívat do světa? Co takhle Velká Británie?
          Jeden z nejlepších současných šéfkuchařů Heston Blumenthal tvrdí, že viktoriáni povýšili gastronomii na vědu. Viktoriánské období je historická etapa vývoje United Kingdom (Britského impéria) v letech 1832-1901, tedy převážně v době vlády královny Viktorie. Bylo to období obrovské prosperity, průmyslových inovací a rozvoje vzdělané střední třídy britské společnosti. V té době vládla Británie také v Indii a došlo k prvnímu výraznému propojení indických pokrmů s anglickými. Takto vzniklo například kedgeree – směsice vařené bílé ryby, rýže, petržele, vajec natvrdo, kari prášku, másla či smetany a někdy hrozinek – tento pokrm začal být oblíbený v 19. století a podával se nejčastěji jako snídaně. Existuje i mnoho pozdějších lahůdek, zejména chicken tikka masala, která přišla také z Indie a je dnes považována za jedno z nejoblíbenějších jídel v celé Velké Británii. 
          Zatímco dnes Angličané běžně na Štědrý večer jedí pečeného krocana s dušenou kapustou (a Christmas Pudding), Heston si vymyslel pro svůj televizní pořad něco jiného: originální menu vycházející z prastarých viktoriánských receptů. Použil například ambru, která se používá do parfémů. Jsou to vlastně vorvaní zvratky, jež se nacházejí v mořské vodě, jsou velmi vzácné a drahé, na váhu stojí víc než zlato. Ambra prý je afrodisiakum. Heston použil ambru ve směsi s čokoládou do úvodního koktejlu. Lososový kaviár potom spojil s ambrou a okurkovým želé. Potom přišla na řadu ambra na vejcích s černým kaviárem podle Karla II. Byla podávána jako předkrm. Dalším chodem byli pečení plši na špejli, které nalovil ve Slovinsku. Říkal jim „pečené vánoční myši“. Jeho hostům velice chutnali, dokud se nedozvěděli, oč jde. Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) dorůstá délky až 9 centimetrů. Aby měl dostatečné zásoby energie na nadcházející dlouhý zimní spánek, přibere před zimou 100 až 150 procent své původní váhy. Nejchutnější prý je plšíkova prdelka. Jedli je rádi už staří Římané. Heston pečené plší maso kombinoval s bílou čokoládou a pastou z husích jater. Abych nezapomněl, vánočnímu stolu samozřejmě vévodil stromek, tentokrát jedlý!
           Hlavním chodem Hestonovy vánoční večeře byl však pečený jelen. Anglický gastronomický kouzelník použil recept ze středověku, kdy se často zvířata opatrně „vysvlékla“ z kůže a potom se pečené maso do této kůže (marinované v soli, aby se zabránilo plísni a vzniku nebezpečných látek) znovu zabalilo. Hestonův „převlečený jelen“ vypadal bizarně, ale maso bylo, jak se zdá, velmi chutné. Heston nakonec podával maso tak, že ho umístil do jelínka vyrobeného z proutí. Jeho televizním hostům, což byly celebrity ze všech možných oborů, nesmírně chutnal. A nakonec přišel dezert. Ten byl rovněž originální: pravý sníh s příchutí černého rybízu. Ochucen byl jasmínovým čajem, karamelem a šalvějí. Heston zformoval tuto lahůdku do podoby zimní krajiny.
           Ale jestli vás zajímá, co jsem jedl k štědrovečerní večeři já, pak vězte, že to bylo vykostěné filátko z českého candáta, pečené na másle a podávané s bramborovým salátem bez majonézy a bez mrkve, s citelnou příchutí láku z kyselých okurek. Prvním chodem byla ovšem polévka, tentokrát liškový krém neboli smetanová polévka ze zmražených lišek, jak ji dělá Martin Svatek v táborské restauraci Goldie. Na stole nechybělo samozřejmě ani cukroví (tentokrát od cukrářky Karoliny Kocincové z restaurace Le Grill v pražském hotelu The Mark Luxury), pravá italská vánoční bábovka Panettone, ale i česká vánočka. A na Silvestra budu mít italskou plněnou vepřovou nožičku Zampone s čočkou.

24. prosince 2015

Dernier Cri


Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva, že největší tuzemská pekárenská skupina United Bakeries mění většinového majitele. Bude jím lucemburská Moulins de Kleinbettingen. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) změnu schválil, rozhodnutí však zatím není pravomocné. Společnost United Bakeries (Spojené pekárny), které patří 13 pekáren po celé České republice, patří k největším hráčům na českém trhu s pečivem. Mateřskou společností skupiny United Bakeries je společnost European United Bakeries S.A. se sídlem v Lucembursku. Společnost United Bakeries vznikla v roce 2006 spojením dvou v té době největších českých skupin Delta Pekárny a Odkolek, firma nyní prodává své výrobky například pod značkami Delta a Odkolek, dodává do velkých řetězců, jako je Lidl, Kaufland nebo Albert, jejím největším obchodním partnerem je Tesco. Od konce 90. let provozovali i síť rychlého občerstvení Paneria, kterou loni prodali a firma pak téměř ukončila činnost. Kromě ČR působila v minulosti i na Slovensku a v Maďarsku, z tamních trhů se ale v posledních letech stáhla. Z více než třiceti pekáren zbylo jen třináct. Dlouhá léta byli majoritními vlastníky (prostřednictvím lucemburské firmy European United Bakeries) bratři Jaroslav a Marko Paříkovi, loni ale Jaroslav zemřel. Největším konkurentem je Penam ze skupiny Agrofert, patřící ministru financí Andreji Babišovi. Penam chtěl firmu koupit už před pěti lety, první dohoda byla uzavřena v prosinci 2010 a konečná smlouva podepsána v září 2011. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) transakci s podmínkami schválil v dubnu 2012. Celý obchod ale krátce poté padl kvůli postoji slovenského antimonopolního úřadu, Babiš odmítl zaplatit původně dohodnutou cenu a od smlouvy odstoupil. Po krachu prodeje United Bakeries, které už nějakou dobu spoluřídili manažeři z Agrofertu, se firma ocitla ve složité situaci. Marko Pařík dnes vlastní dvoutřetinový podíl, třetinu drží podnikatel Edmond Müller z Lucemburska. Ten je zároveň ředitelem firmy Moulins de Kleinbettingen s.a., která patří už několik generací jeho rodině. Pařík si část akcií ponechá a bude ve firmě působit jako poradce. Lucemburskou firmu (česky Kleinbettingenské mlýny) založila v roce 1985 rodina Müllerových, tradice mlynářů v této rodině ale existuje už od roku 1704. Sídlí v Kleinbettingenu, současným ředitelem je Edmond Müller. Vlastní dva mlýny, které v roce 2012 zpracovaly celkem 110.000 tun pšenice. Zaměstnává 45 osob, převážně řidiče, skladníky a prodavače. Její roční obrat se pohybuje kolem 25 milionů eur (asi 675 milionů korun), základní kapitál činí přibližně 32 milionů eur. Vyrábí mouku, krupici a krmné pelety pro hospodářská zvířata. Převážná část její produkce je určena pro velké průmyslové pekárny, pro malé pekárny dodává asi 15 procent výroby. Většina, asi 65 procent, vyrobené mouky a krupice se vyváží do Belgie, Francie, Německa, Nizozemska a Dánska. Nezodpovězenou otázkou ovšem je, jestli United Bakeries dodává do supermarketů pečivo čerstvé nebo zmražené, které se teprve na místě rozmražuje a dopéká. Takové pečivo vydrží jen velice krátce v křehkém stavu, brzy totiž tvrdne. 


23. prosince 2015

MŮJ TIP - Harry´s Bar





Calle Vallaresso 1323, 30124 San Marco, Benátky, Itálie 
Tel.: +39 (0) 41 528 5777
Email.: harrysbar@cipriani.com
www.harrysbarvenezia.com
Otevřeno denně 10:30-23:00
 




Z jídelního lístku:
Fazolová polévka (19 €) 
Consommé (17 €) 
Čočková polévka (19 €) 
Drštková polévka (19 €) 
Malé carpaccio podle Ciprianiho (37 €) 
Velké carpaccio (47 €) 
Delikátní papardelle s rajčaty (32 €) 
Ravioli s artyčoky (32 €) 
Risotto s lesními hříbky (36 €) 
Risotto primavera (36 €) 
Trippa alla parmigiana – drštky na parmezánu (47 €) 
Mořští raci Scampi Thermidor (59 €) 
Mořský ďas Carlina (53 €) 
Telecí Ossobuco po milánsku (53 €) 
Filátko z mořského jazyka s artyčoky (53 €) 
Ledvinky se šafránovým risottem (47 €) 
Pečené kuře po římsku s polentou (47 €) 
Domácí zmrzlina se šlehačkou a sorbetem (19 €) 
Čokoládové mousse (19 €) 

Upozornění: 
Jedna z nejslavnějích restaurací na světě sídlí v Benátkách, v nenápadné uličce blízko náměstí San Marco. Ještě dnes tu můžete potkat Arriga Ciprianiho, majitele a zakladatelova syna. Chodili sem Hemingway i Chaplin, přímo zde byly vynalezeny světoznámé lahůdky jako Carpaccio nebo broskvový koktejl Bellini (16 €). Ceny samozřejmě odpovídají věhlasu podniku. Nepustí vás tam v šortkách nebo v sandálech. Trippa alla parmigiana nebo Ossobuco (méně rajčat než jste zvyklí) jsou zde absolutními vrcholy. V době filmového festivalu je zde přehvězdováno.


20. prosince 2015

REFERENDUM


Hlasování v našem posledním referendu nebylo snadné. Stáli proti sobě dva soupeři, které na scéně vídáme jen sporadicky: játrová paštika a játrový salám. Zaznamenali jsme několik zajímavých názorů, například upozornění na německý (durynský - Thüringer) játrový salám Leberwurst, vyráběný z vařených vepřových jater, do směsi se však někdy přidávají i játra husí, telecí či jehněčí, také kromě koření, cibule a česneku někdy i rozemletá jablka. Někteří hlasující si stěžovali na kvalitu obou českých výrobků, k jejichž výrobě jsou v současné době často používány náhražky a éčka. Upozorňujete rovněž na to, že játrovému salámu se často říká „játrový sýr“. Jedna hlasující upozorňuje na údajně výbornou paštiku z Polska (pasztet wedzony).

V souboji játrovek nicméně zvítězila játrová paštika nad játrovým salámem! 


V referendech budeme pokračovat, další otázku můžete čekat jako vždy v pondělí, tedy 21. 12. 2015.